Aktuality

• Jiří Padevět - Květnový lynč - o událostech po osvobození Roudnice n.L. v roce 1945

05 prosince 2013

Hrádek Ostrý - Wostrey u Milešova

Kamenné schodiště k hradní bráně

Nad údolím Milešovským k jihu rozkládá se výšina, z níž vyniká homole skalnatá, doubím porostlá, ostrým hřebenem se končící, pročež odtud i své jméno obdržela. Homole ta, na níž v minulých věcích hrad stával, neukazuje ze zdálí ani dost málo zříceninu, ano podobá se spíše hoře skalisky poseté; zříceniny stávají se patrnějšími teprve když přicházíme k patě hory starou cestou. Ode vsi Mlýnec souvisící s Milešovskem odděluje je při hostinci »U koruny« polní cesta kamenitá a vede zvolna na výšinu až za Ostrý, odkud odděluje se stezka čili stará cesta, kterou se ještě do lesa jezdí, a vede doubím až pod hrad. Jdouce po ní uvidíme spousty kamení, které však zakladatelé hradu tam, kde se vine cesta do vrchu, odklidili, ano sem a tam nejen cestu jím podezdili, nýbrž i, jak se zdá, z kamení nasypali. Tak dojdeme skorem hřebene hory. Tam se vyskytuje mezi skalami, na nichž hrad stojí, a srázem hory nevelké místo ven k cestě zdí jen z kamene (a jak se zdá) na hlínu vyzděnou zavřené. Až sem se mohlo pohodlné koněm přijeti. Další cesta jest srázná a stupněmi opatřená, tak že se po ní s koněm jeti nemohlo. Přichází se pak ke bráně, která se nachází ve zdi dobré, na maltu vystavené. Tato brána byla jednoduchá (totiž bez průjezdu) končitým obloukem sklenutá; v ní se spatřuje ještě díra pro závoru. Při zdi u brány byla světnice, z níž zbylo okno vylomené, snad vrátnice. Příchod potom velmi těsný šel dílem mezi sprostými zdmi na nízké a dlouhé nádvoří.


Pohled na bránu zevnitř hradu

Hrad obsahoval dolní a horní hrad. V dolním hradě jest na skále vyvýšenina, kam se přicházelo od brány. Pod vyvýšeninou jest čtverhranaté místo jako věžiště; potom přes příč až k průjezdu nejedna zeď. Všechny jsou stavby prosté, pocházející z 18. století, když to byl nahoře pivní šenk. Od konce průjezdu jde se na horní hrad po několika stupních a z tohoto trochu povýšeného místa zase po stupních dolů a mezi dvěma dobrými zdmi až na konec hradu, kdež jest věžovité stavení nepravidelných základův dobře vyzděné a bez oken. Zde jsou ze všeho nejpatrnější zříceniny. Mezi tímto stavením a branou jest na nejvyšším skalisku ohrada, základu obdélného, avšak zakulacená, bývalý palác.
   

Ze starého hradu zbyly jen dobré zdi; vše ostatní pochází z pivního šenku, který tu byl v 18. století a jímž zřícenina v nejedné přičině znesvářena. Hrad Ostrý založen byl asi ok. r. 1433. Před tím nikde v pamětech se o něm zmínka nečiní a holá hora patřila bezpochyby k panství Milešovskému. Asi ok. r. 1433 oddělil se Vácslav ze Sulevic od bratra svého Gerunka a vystavěl si hrad Ostrý. Po prvé se nazývá 1. 1436 seděním na Ostrém, kterému Němci také Scharfenstein říkali. Vaněk žil ještě 1. 1463. Potomci jeho psali se Osterskými ze Sulevic. Zikmund ze Sulevic, jenž se psal 1. 1475 na Ostrém, byl bezpochyby jeho syn. Jiný jeho syn byl Albrecht, který se před r. 1478 do Berouna přiženil. Jak se zdá, nedlouho potom Ostrý prodán, poněvadž nebyl potom v držení nikoho z Osterských, nýbrž 1. 1486 Buška Milešovského ze Sulevic. Asi současně (totiž 1474-1486) seděl Kamaret ze Sulevic v Újezdě, kterýž statek, jak se zdá, k Ostrému připojil, když ho od Buška nabyl; neb 1. 1498 nazývá se seděním na Ostrém.

   
Vrcholová partie hrtadu a výhled na Milešov.

Týž prodal 1. 1505 hrad Ostrý s mnohými připojenými statky a pustými tvrzemi Jindřichovi Vemelíkovi z Vrchovišť a od toho se dostalo to panství 1. 1508 Albrechtovi z Kolovrat a z Libšteina. Tento zapsal 1. 1509 Lovosice a vesnice, které k Ostrému patřívaly, Jindřichovi z Šlejnic v dluhu 10.000 fl., nezdá se však, že by se tím byla nějaká ves od Ostrého odtrhla. Po smrti Albrechtově zdědili všechny jeho statky pastorkové jeho Jan a Bernart bratří z Valdšteina. Tento (1.1517) měl za díl Ostrý a po něm jej zdědili synové jeho Albrecht a Jan. Tito se l.1528 o statek Osterský dělili. Albrecht dostal hrad Ostrý a některé vesnice, Jan tvrz Újezd též s vesnicemi. Albrecht odprodav většinu toho zboží s Chotoměří, prodal 1. 1535 zámek Ostrý, dvůr a ves Dlažkovice svému bratru Janovi,jenž toto zboží k Újezdu připojil. Osterský hrad od něho opuštěn a páni bydleli ve tvrzi Újezdě pod Ostrým.

Když 1. 1548 Jan řečený starší zemřel, následoval po něm syn Jan mladší. Ten prodal 1. 1565 tvrz Újezd se dvorem, »zámek pustey Vostrey« řečený s vesnicemi Janovi Černínovi z Chudenic. Pustý hrad se v zápisech statku Újezdského ještě 1.1601 připomíná. Asi před r. 1784 zdálo se jakémusi zedníkovi v blízké vsi, že nalezl na Ostrém peníze. To jej mělo k tomu, aby zažádal u knížete za dovolení, aby tu mohl založili pivní šenk, což mu nejen dovoleno, nýbrž i stavivo k tomu dáno. Zřídil tu boudu k sedění a místo k tančení. Zedník kopal a rozkopával, avšak nalezl jen staré ostruhy a jiné železné věci, která prodal knížeti. Potom přišla bouřka s vichřicí a smetala vše, co bylo na Ostrém ode dřeva.       Celou fotogalerii můžete prohlížet zde
                       
zdroj August Sedláček - Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl XIV.

16 listopadu 2013

Klapý a Hazmburk na starých obrázcích




Koláž obrázků z klapské katastrofy, kdy se po velkých deštích dal do pohybu svah na úpatí Hazmburku a zničil část vesnice.













Písty - staré obrázky

 Pístecká náves při povodni r. 1922. Pístečtí občané jsou řekou Ohře již dávno vycvičeni nebo tehdejší povodeň nenapáchala výrazné škody, neboť ve tvářích lidiček na obrázku není vidět nějaké zoufalství, spíš obecné veselí. Všimněte si také plavidel místní mládeže - necky na prádlo nebo paření prasat :-)

Tento obrázek je o poznání truchlivější. Také datum chybí, ale  zřejmě jde o stejný rok 1922

Na obou obrázcích vpravo vidíme pseudorománskou kapli sv. Anežky České z roku 1873. Zasvěcením kaple této významné české světici reagovali zřejmě pístečtí občané na její blahořečení, které se konečně po staletích snah uskutečnilo roku 1874. Na dovršení celého procesu kanonizace si však svatá Anežka musela počkat ještě dalších 115 let, neboť její svatořečení proběhlo  až 12. prosince 1989 papežem Janem Pavlem II.

12 listopadu 2013

19 dubna 2013

Památný kámen u Bechlína

První pozemková reforma

Po první světové válce patřila 1/3 veškeré půdy na území nové republiky velkostatkům, které vlastnila především šlechta. Největšími vlastníky půdy byli Schwarzenbergové s 248 000 hektary a Liechtenštejnové se 173 000 hektary. Celkem se jednalo o 2000 velkostatkářských rodin. K velkostatkům s výměrou nad 1000 hektarů náleželo 22 % zemědělské půdy a 30,81 % veškeré půdy státu. Její vlastníci představovali jen 0,04 % všech majitelů půdy. Malorolníci obhospodařovali pouze 7 % půdy československého státu, ale představovali 68 % všech vlastníků půdy. Kromě požadavků na změny těchto nepoměrů přistoupil i další fakt – poválečný "hlad po půdě" u obyvatelstva, kdy zejména na venkově sílily požadavky obyvatel na vlastní půdu. Představitelé státu nechtěli rovněž nechat velké množství půdy v rukách šlechty a cizích státních příslušníků. (zdroj viz. Wikipedia)


Na paměť této slavné události byly po celých Čechách stavěny památné kameny z nichž jeden polozapomenutý stojí pod Řípem nedaleko Bechlína.

  

18 dubna 2013

Křížek na "úmrlčí cestě" - Rohatce

Rohatce - Libotenice - křížek na tzv. "umrlčí cestě". Umrlčí proto, že tudy chodívaly pohřby z Rohatec na hřbitov do Libotenic. U křížku je schovaná keška - viz.Geocaching.com


  

  

  

15 dubna 2013

Kulturní dům Nové Dvory - "Sál"



Již přes 40. let stojí a je v provozu KULTURNÍ DŮM v naši obci. Na jeho výstavbě se nemalou měrou podíleli i členové našeho sboru. Například v roce 1970 odpracovali členové našeho požárního sboru celkem 800.brigádnických hodin o čemž svědčí přiložené fotografie. Během těchto let se v Kulturním domě konal nespočet kulturních a společenských akcí. Budu se snažit některé vyjmenovat. Například výroční schůze našeho hasičského sboru a místního Jednotného zemědělského družstva, taneční zábavy, maškarní Merendy, společenské Plesy, oslavy MDŽ a jiné společenské akce různých podniků a spolků .Například hasičů z Nových Dvorů, hasičů ze Chvalína, akce škol z Brozan a Doksan, Strojní a traktorové stanice Roudnice n.L. , Státního statku Brozany a v neposlední řadě hojně navštívené myslivecké Plesy a Plesy Jednotného zemědělského družstva. I děti měli své akce jako Mikulášská  nadílka a maškarní Karneval. Vystupovali zde i známí umělci jako herec a legendární český zpěvák Pepiček Zíma, Aťka Janoušková, zpěváci Princová a Roman Horák, které doprovázela skupina J. Sládka. Dále si vzpomínám na zpěváky Karla Hálu a Viktora Sodomu. Početné obecenstvo též bavil herec Josef Hlinomaz.Také zde měl svůj koncert velký dechový orchestr z Ostravy, který čítal 45.hudebníků a byl to velký zážitek pro plný sál posluchačů. Též po dva večery měla na sále své vystoupení známá skupina kouzelníků, jejichž umělecké jméno bylo Kellners. Ale těch akcí bylo daleko více než jsem zde vyjmenoval ale račte prominout – ta paměť.                                                 Tak trochu vzpomínal   


JaKo st.