V Doksanech chátrají už i kulisy

To že areál bývalého kláštera v Doksanech je v katastrofálním stavu je jasné každému kdo jej navštíví. O tom jak se stát o tuto cennou památku stará se objevují články v různých periodikách i na internetu. Jako příklad zde uvádím dva takové články:
• Poněkud hladová péče o památky - Zpráva o klášteře v Doksanech
• Chátrající památky: Jak stát zničil klášter v Doksanech

Krátce po roce 1989 se zdálo, že se v Doksanech blýská na lepší časy. Do kláštera se vrátily sestry premonstrátky a díky jim bylo opraveno Státním statkem Brozany totálně zdevastované severní křídlo hospodářských budov, které dnes premonstrátkám slouží jako nový konvent. Více zde - Rekonstrukce kláštera řádem premonstrátů. 

Do řádového vlastnictví se tak vrátila kromě klášterního kostela Narození Panny Marie tato nově opravená část a také budova bývalého provizoriátu dnes sloužící jako fara. I zbylým částem areálu, který zůstal památkářům, byla vlivem výše popsaných změn věnována větší pozornost. Konečně se někdo začal starat o rozsáhlý anglický park, prostředí kláštera se zdálo býti čištejší a upravenější.
Nové střechy se dočkala stodola směrem k cukrovaru, nicméně ta vedlejší již předtím spadla. Novou střechu dostala i hájovna v rohu parku. Běžte se na ni podívat dnes. Pokud nedojde v brzké době k drobné opravě, příjde vniveč celá draze rekonstruovaná střecha. Copak to správa zámku nevidí?

Oprava, která by dnes stála pár tísíc bude brzy stát statisíce. Takhle hospodaří český stát,
 resp. Národní památkový ústav.

Dále se začalo pracovat na opravě mansardové střechy sýpky, která byla skutečně v havarijním stavu. Dnes má sýpka střechu novou, jak ale tyto opravy probíhaly je kapitola jiná. I nezasvěcený člověk pochopí, že když někde půl roku stojí lešení a nic se na něm neděje, je něco špatně.  

Samostatnou kapitolou je pak působení filmařů. To co se zprvu zdálo  jako zajímavá atrakce, dnes nabývá spíše charakter smetiště. A tak vedle rozpadajícího se pivovaru náhodný návštěvník jako první věc spatří omšelé hnijící kulisy z kdoví kolikáté přiblblé verze Tří mušketýrů.  Kolem barokního mariánského sloupu vede zablácená cesta pro auta. Skutečný šok pak zažije návštěvník na druhém nádvoří, které prakticky nepozná a bude mít problém vůbec najít kostel. Navíc je tento prostor z větší části nepřístupný. Podle mých informací nejsou prostředky inkasované NPÚ za pronájem areálu filmařům nijak závratné  a navíc nikde není psáno, že skončí zpátky zde v Doksanech a ne ve vánočních odměnách vedení památkářů. Možná by se doksanskému klášteru bez filmařů chátralo když ne lehčeji, tedy alespoň důstojněji....

Kulisy z Tří mušketýrů začínají připomínat zchátralé budovy kláštera