sobota, prosince 27, 2014

Tekutý kapřík 2014

Již tradiční vánoční akce "Tekutý kapřík" se letos zúčastnil poněkud nižší počet účastníků než bylo zvykem v posledních letech a navíc "haprovala" kulturní část programu. Obvyklý cíl - doksanský park je totiž v současnosti znovu znepřístupněn návštevníkům a oproti jiným rokům byl letos nedobytný i kostel.  A tak se největším šlágrem této štědrodenní  vyvětrávací akce stal Staropramen 13st. a Jóžinova alpská klobásovka.
Sraz u křížku

Dolánky - kostel sv.Jiljí

DOLÁNKY /Litoměřice/ - Umělecké památky Čech - Academia Praha 1977
- fotografie pořízeny v prosinci 2002 - fotogalerie zde
Na obrázku fara, v pozadí kostel sv. Jiljí a napravo zvonice u kostela

Vesnice starobylého původu pod severozáp. svahem vrchu Skála sev. od Doksan, na pravém břehu Ohře; pův. jméno Dolany připom. r. 1290 a poč. 14. stol. také v českém dodatku zakládací listiny litoměřické kapituly z r. 1037. Náves ulicová, na již. straně návrší s kostelem na hřbitovem, farou a zvonici, kam vede dlouhé schodiště. DOMY; Čp. 21- empír., do dvora klenutá brána s pilastry. trojúhelníkovým štítkem a "sluncovými" vraty; čp. 22 - seces. štít. průčelí se štuk. doplňky ornamentál. i figurálními.


pondělí, prosince 08, 2014

Brozany - srovnávací fotografie

Hned první fotka se mi trochu nepovedla, vynechal jsem levou stranu, což brzy opravím. 
Dříve dominantní poštu dnes kromě dopravního značení cloní lípa s pomníkem padlých a starobylá tvrz se na svém vršku přetlačuje o místo s rodinným domem, který navíc brání výhledu na větší část Brozan. Stejně nevábně působí i jakési betonové monstrum ve svahu pod domem. Starý dům na náměstí nahradily za éry socialismu budovy nákupního a zdravotního střediska. 

Budova dnešního archívu se za více jak sto let příliš nezměnila, podobně jako statek Syrových, který sice jako většina vesnických usedlostí přišel o klenutou bránu, ale jinak si je stále podobný.


Tuto fotku uvádím jen pro úplnost. Jak patrno původní obrázek byl pořízen z druhé strany budovy mlýna, kam nemám přístup. I tak je vidět, jak zprvu dřevěný objekt mlýnského náhonu nahradila zděná budova dnešní elektrárny.

pokračování příště


neděle, prosince 07, 2014

Brozany nad Ohří - historie městyse

Tento materiál jsem si vypůjčil z dokumentu "Strategický rozvojový plán městyse Brozany nad Ohří - revize", který podepsán samotným starostou je volně dostupný na netu. Jak jsem doma při četbě zjistil, pan starosta nebo úředníci obecního úřadu si tento text pro změnu vypůjčili z knihy pana Pavla Toufara - Tajemnou českou krajinou, nakl. REGIA 2001, kterou mám náhodou doma. Ač je přepis doslovný, historii nikdo zřejmě nepřikládá zvláštní význam, neboť se nepřišlo na to, že v textu je na několika místech změněno jméno obce Brozany za Břežany(zřejmě vlivem automat. oprav po OCR) :-)) "Kdo by to čet, že jo?" Nicméně, ze mě známých popisů dějů historických na téma Brozany se mi zdá tento poměrně jednoduchý a jasný a proto ho zde uvádím.


pondělí, prosince 01, 2014

Doksany klášter - Sala terrena

Sala terrena (italsky přízemní sál), nazývaná rovněž sala terrana nebo zahradní sál, je otevřená architektonická stavba charakteristická pro barokní palácové a zámecké zahrady.
Sala terrena je sál situovaný v přízemním podlaží, většinou v hlavní ose zámku nebo paláce, případně tvoří samostatnou stavbu. Jeho prostor je otevřen, klasicky arkádou o třech obloucích, do zahrady, která je ve stejné úrovni nebo přístupná několika stupni schodiště. Sala sloužila pro relaxaci, svačiny, koncerty apod. Bývá reprezentativně vyzdobena, například zařízena jako jeskyně a vyzdobena kašnami a fontánami.



  

V Doksanech je sala terrena součástí tzv. proboštské zahrady, která tvoří jakýsi výškový mezistupeň mezi objekty kláštera a anglickým parkem(dříve štěpnicí) na levé straně mlýnské strouhy. Proboštská zahrada byla ohraničena dnes téměř zničenou balustrádou a dominuje ji nádherný exemplář stromu ginko biloba - jinan dvoulaločný pod nímž jsou zbytky kašny s chrličem. Vzadu za lodžií spatříme dva krásné mohutné stromy - platan a buk.

Dlouholetý doksanský farář pan E.V. Balcárek píše ve svém spisku následující:
I poslední probošt doksanský Josef rytíř z Winkelburgu proboštem byl od r. 1754, zemřel 1797 na Strahově) pokračoval ve zvelebení Doksan podle vzoru svých předchůdců. V rozsáhlém parku,
nyní vkusně upraveném po způsobu anglickém, dal zbudovati zděnou lodžii (salla terrena) otevřenou 5 oblouky. Na třetím oblouku je ve štukové karluši monogram JWPD to jest Josef Winkelburg, probošt doksanský, s letopočtem 1746. Na klenbách jsou freskové obrazy, představující Krista, jak se zjevuje Máři Magdaleně v zahradě, a allegorie čtvera ročních dob (děti s ovocem, květinami a pod.)
Vchod do bytu správce zahrady na levo od schodiště opatřeného mřížovými dveřmi zdobí z pískovce vytesaní 2 ležící lvíčkové, nesoucí štítky s písmenami G a L, která připomínají zakládatele kláštera Gertrudu a krále Ludvíka.
Podél ramene Ohře která protéká parkem, dal Winkelburg postaviti balustrádu okrášlenou četnými sochami z pískovce, jež byly roku 1825 odstraněny a zničeny. Schůdky v balustrádě možno uzavříti malou kovanou mříži krásných palmetových tvarů. Větší mřížové dvéře na můstku přes rameno Ohře nesou proboštský znak s monogramem a letopočtem r. 1759.


   
Na fresce vlevo Kristus zahradníkem  a dva klášteřní znaky - proboštský a řádový. Většina výzdoby je bohužel zničená.

     
Prostor lodžie sloužil v průběhu let mnoha účelům - kdysi koncertům, zahradním slavnostem, v době nedávné jako sklad stavebního materiálu, stáj pro ovce a dnes tu najdeme fragmenty barokních soch.

   
Dva pohledy na nádherný strom jinan dvoulaločný, který patří k největším v ČR.