Kamenné schodiště k hradní bráně
Nad údolím Milešovským k jihu rozkládá se výšina, z níž vyniká homole skalnatá, doubím porostlá, ostrým hřebenem se končící, pročež odtud i své jméno obdržela. Homole ta, na níž v minulých věcích hrad stával, neukazuje ze zdálí ani dost málo zříceninu, ano podobá se spíše hoře skalisky poseté; zříceniny stávají se patrnějšími teprve když přicházíme k patě hory starou cestou. Ode vsi Mlýnec souvisící s Milešovskem odděluje je při hostinci »U koruny« polní cesta kamenitá a vede zvolna na výšinu až za Ostrý, odkud odděluje se stezka čili stará cesta, kterou se ještě do lesa jezdí, a vede doubím až pod hrad. Jdouce po ní uvidíme spousty kamení, které však zakladatelé hradu tam, kde se vine cesta do vrchu, odklidili, ano sem a tam nejen cestu jím podezdili, nýbrž i, jak se zdá, z kamení nasypali. Tak dojdeme skorem hřebene hory. Tam se vyskytuje mezi skalami, na nichž hrad stojí, a srázem hory nevelké místo ven k cestě zdí jen z kamene (a jak se zdá) na hlínu vyzděnou zavřené. Až sem se mohlo pohodlné koněm přijeti. Další cesta jest srázná a stupněmi opatřená, tak že se po ní s koněm jeti nemohlo. Přichází se pak ke bráně, která se nachází ve zdi dobré, na maltu vystavené. Tato brána byla jednoduchá (totiž bez průjezdu) končitým obloukem sklenutá; v ní se spatřuje ještě díra pro závoru. Při zdi u brány byla světnice, z níž zbylo okno vylomené, snad vrátnice. Příchod potom velmi těsný šel dílem mezi sprostými zdmi na nízké a dlouhé nádvoří.
Pohled na bránu zevnitř hradu
Hrad obsahoval dolní a horní hrad. V dolním hradě jest na skále vyvýšenina, kam se přicházelo od brány. Pod vyvýšeninou jest čtverhranaté místo jako věžiště; potom přes příč až k průjezdu nejedna zeď. Všechny jsou stavby prosté, pocházející z 18. století, když to byl nahoře pivní šenk. Od konce průjezdu jde se na horní hrad po několika stupních a z tohoto trochu povýšeného místa zase po stupních dolů a mezi dvěma dobrými zdmi až na konec hradu, kdež jest věžovité stavení nepravidelných základův dobře vyzděné a bez oken. Zde jsou ze všeho nejpatrnější zříceniny. Mezi tímto stavením a branou jest na nejvyšším skalisku ohrada, základu obdélného, avšak zakulacená, bývalý palác.
Ze starého hradu zbyly jen dobré zdi; vše ostatní pochází z pivního šenku, který tu byl v 18. století a jímž zřícenina v nejedné přičině znesvářena. Hrad Ostrý založen byl asi ok. r. 1433. Před tím nikde v pamětech se o něm zmínka nečiní a holá hora patřila bezpochyby k panství Milešovskému. Asi ok. r. 1433 oddělil se Vácslav ze Sulevic od bratra svého Gerunka a vystavěl si hrad Ostrý. Po prvé se nazývá 1. 1436 seděním na Ostrém, kterému Němci také Scharfenstein říkali. Vaněk žil ještě 1. 1463. Potomci jeho psali se Osterskými ze Sulevic. Zikmund ze Sulevic, jenž se psal 1. 1475 na Ostrém, byl bezpochyby jeho syn. Jiný jeho syn byl Albrecht, který se před r. 1478 do Berouna přiženil. Jak se zdá, nedlouho potom Ostrý prodán, poněvadž nebyl potom v držení nikoho z Osterských, nýbrž 1. 1486 Buška Milešovského ze Sulevic. Asi současně (totiž 1474-1486) seděl Kamaret ze Sulevic v Újezdě, kterýž statek, jak se zdá, k Ostrému připojil, když ho od Buška nabyl; neb 1. 1498 nazývá se seděním na Ostrém.
Vrcholová partie hrtadu a výhled na Milešov.
Týž prodal 1. 1505 hrad Ostrý s mnohými připojenými statky a pustými tvrzemi Jindřichovi Vemelíkovi z Vrchovišť a od toho se dostalo to panství 1. 1508 Albrechtovi z Kolovrat a z Libšteina. Tento zapsal 1. 1509 Lovosice a vesnice, které k Ostrému patřívaly, Jindřichovi z Šlejnic v dluhu 10.000 fl., nezdá se však, že by se tím byla nějaká ves od Ostrého odtrhla. Po smrti Albrechtově zdědili všechny jeho statky pastorkové jeho Jan a Bernart bratří z Valdšteina. Tento (1.1517) měl za díl Ostrý a po něm jej zdědili synové jeho Albrecht a Jan. Tito se l.1528 o statek Osterský dělili. Albrecht dostal hrad Ostrý a některé vesnice, Jan tvrz Újezd též s vesnicemi. Albrecht odprodav většinu toho zboží s Chotoměří, prodal 1. 1535 zámek Ostrý, dvůr a ves Dlažkovice svému bratru Janovi,jenž toto zboží k Újezdu připojil. Osterský hrad od něho opuštěn a páni bydleli ve tvrzi Újezdě pod Ostrým.
Když 1. 1548 Jan řečený starší zemřel, následoval po něm syn Jan mladší. Ten prodal 1. 1565 tvrz Újezd se dvorem,
»zámek pustey Vostrey« řečený s vesnicemi Janovi Černínovi z Chudenic. Pustý hrad se v zápisech statku Újezdského ještě 1.1601 připomíná. Asi před r. 1784 zdálo se jakémusi zedníkovi v blízké vsi, že nalezl na Ostrém peníze. To jej mělo k tomu, aby zažádal u knížete za dovolení, aby tu mohl založili pivní šenk, což mu nejen dovoleno, nýbrž i stavivo k tomu dáno. Zřídil tu boudu k sedění a místo k tančení. Zedník kopal a rozkopával, avšak nalezl jen staré ostruhy a jiné železné věci, která prodal knížeti. Potom přišla bouřka s vichřicí a smetala vše, co bylo na Ostrém ode dřeva.
Celou fotogalerii můžete prohlížet zde
zdroj August Sedláček - Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl XIV.
