Bývalý lom Vršetín - Obřice

Nad obcí Obřice se do nadmořské výšky 469 m tyčí torzo kopce Vršetín. Nepřirozený reliéf je způsoben těžbou čediče, kterou zde v letech 1959 - 1960 provozovala firma OSSP Teplice, jež byla poté přidružena k podniku Severočeský průmysl kamene. V letech 1960 - 1963 byla těžba dočasně přerušena. Od roku 1963 byla těžba opět obnovena a firma byla přejmenována na Severokámen Liberec (později TARMAC - Severokámen, a.s.) a těžila zde až do roku 2008. Čedič se využíval pro výrobu drceného kameniva. K dobývání suroviny bylo využíváno komorových odstřelů. Rychlost těžby v roce 1985 byla přibližně 121 tisíc t/rok. Roku 1994 bylo vypočítáno 2,5 miliónů m3 geologických zásob. Celková výměra devastovaného území se pohybuje okolo 20 ha. Nyní jsou plochy etáží zatravněny a místy porostlé nižšími dřevinami. V některých částech lomu stromy vyrůstají dokonce i z lomových stěn. Pro lom je charakteristická kulovitá až balvanitá odlučnost. Stěny kamenolomu nejsou příliš stabilní, drolí se a dochází k sesuvům a k vytváření patních osypů lomových stěn. Neustálé rozšiřování kamenných sutí způsobuje další zavalování již tak zdevastované přírody.                                zdroj: Těžba v Českém středohoří a její dopad na krajinný ráz, 
                                             autor: Simona Kuboušková, Roudnice nad Labem 2012

Poutní místo Ostrém u Úštěku

Dnešní neobvykle teplé počasí vybízelo k výletu a tak jsem na svém skutříku vyrazil do krásného kraje okolo Úštěka. Po tradiční zastávce na sídle pražských arcibiskupů "hrádku" Helfenburk jsem po třech letech zavítal na obnovenou dominantu kraje, za kterou vděčíme liběšickým jezuitům. My co jsme prošli během školní docházky bolševicko-jiráskovským výkladem dějin si pod pojmem jezuita automaticky představíme pátera Koniáše pálícího české knihy a Havlíčkův epigram: Českých knížek hubitelé lití:  plesnivina, moli, jezoviti. Dnes už víme, že ne vše co řádoví bratři Tovaryšstva Ježíšova v Čechách vykonali bylo špatné a že ani Antonín Koniáš nebyl takový tmář a utiskovatel jak o něm psal Jirásek. Koneckonců i současný papež je bývalý jezuita. 

Kalvárie na vrchu Ostrém

Poutní areál, jehož počátky sahají do let 1704–1707 nechal vystavět pan Václav Růžička, hejtman zdejšího jezuitského panství se sídlem v Liběšicích. Za autora stavby bývá obvykle považován známý barokní architekt z nedalekých Litoměřic Octavio Broggio, avšak tato skutečnost není písemnými prameny doložena.

Přístupovou cestu k hoře lemují již od vsi Ostré výklenkové kaple křížové cesty z období baroka a klasicismu. Tato cesta ústí na terasu v západním svahu hory, která symbolizuje biblickou Zahradu getsemanskou. Zde se nachází torza barokních pískovcových soch klečícího Ježíše a apoštolů. Odsud stoupá na vrchol monumentální pískovcové schodiště. To je členěno dvěma podestami s výklenky osazenými pozůstatky dalších barokních soch. Na vrcholové plošině se nachází skupina tří kaplí, symetricky uspořádaných. Obě boční kaple (kaple Nalezení, kaple Povýšení svatého Kříže) mají zcela totožný věžovitý tvar. Silueta obou věží je výraznou a zdaleka viditelnou dominantou Úštěcka. Uprostřed mezi nimi se nachází přízemní, podélná kaple Božího hrobu.

V roce 2005 se poutního areálu ujala "Společnost pro obnovu památek Úštěcka". Ta si dala za cíl zabránit postupující devastaci a zachovat toto přitažlivé místo pro další generace. Příležitostně se zde pořádají i kulturní akce (např. Divadlo na schodech). Změny k lepšímu jsou zde patrné každým rokem. V roce 2011 byla zcela obnovena křížová cesta včetně obrazové výzdoby.(zdroj wikipedia)

Výjevy z křížové cesty. Podle wikipedie jich bývá 14. Buď jsem jednu kapličku minul nebo jich mají na Ostrém o jednu méně... :-)

Fotografie ze září 2011, kdy probíhala rekonstrukce poutního místa

Kostomlaty pod Milešovkou - Sukoslav

Více obrázků na rajce.net

Info o hradu na wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostomlaty_pod_Mile%C5%A1ovkou_(hrad)