Počáply

Na webových stránkách http://www.staretravcice.cz je ke stažení kniha "Farní osada sv. Vojtěcha v Počáplích", kterou sepsal a nákladem vlastním roku 1900 vydal duchovní správce počápelský, člen řádu sv. Benedikta, páter Cyril Fr. Kaněra. Kniha sama pojednává o duchovní osadě Počáplské, která v té době zahrnovala obce Počáply, České Kopisty, Trávčice a Zádušníky. Popis dějinných událostí se však neomezuje jen na tuto oblast. Mě zaujaly zejména pasáže o stavbě Terezína, selských bouřích v roce 1775, jakož i popis průběhu prusko-rakouské války "O bavorské dědictví", které se říkalo i válka "bramborová"  a také to jak rozvodněná Oharka zachránila klášter doksanský před rabováním.

Terezín - Theresienstadt

 Hrátky s Photoshopem

Město a hradební partie, poštovně užito 1938

Dnešní Havlíčkova ulice

Založení pevnosti Terezínské

Kapitola z knihy "Farní osada sv. Vojtěcha v Počáplích" vypravuje člen řádu sv. Benedikta a správce duchovní v Počáplích - páter Cyril František Kaněra - 1900.

Jakmile vysvitlo jarní slunce v r. 1780, přišel sem z nařízení císařského zástup vojenských geometrů s jenerálem Pelegrínem a plukovníkem ze Steinmeců, aby na místě Něm. Kopist položili základy pro novou pevnost. Když pak císař Josef z Moskvy se vraceje, do Litoměřic přibyl a osobně práci začatou prohlížel, položil vlastníma rukama základní kámen, na němž jméno jeho "Josef II. A. D. 1780" vytesáno bylo. Bylo to l0 října okolo 11. hod. před polednem. Po slavnosti té rozdal 49 zlaťáků vlastnoručně mezi dělníky. Potom nařídil, aby pevnost ta ke cti matky jeho se jmenovala Terezín.

   

Základní kámen pevnosti terezínské

Terezín - krátká nedělní procházka

V Terezíně pokračují práce na čištění hlavního příkopu a kynety - pískovcem vyzděné strouhy sloužící jako odvod spodní a dešťové vody a v případě napadení nepřítelem k rychlému zaplavení či vypuštění hlavního příkopu.

  

   

Pevnostní most a horní vodní brána

   

Pohled z  šancí na Reduit a Ravelin 18

      

Bývalá Drážďanská kasárna a nebo taky za bolševika kasárna Jana Žižky.

Vpravo relikt socialistické zhovadilosti - buzerplac s kukaní pro lampasáky a cedule oslavující vrahy a okupanty z "tábora míru".

   

Vlevo současnost, vpravo rok 1968 po vpádu vojsk Varšavské smlouvy.