Největší firma na světě (jak píše Bohumil Hrabal) Církev římskokatolická ve snaze zbavit se neefektivního majetku získaného v restitucích nabízí na stránkách realitní kanceláře k prodeji "náš" rybník v Sazeném. K mání je vodní plocha cca 1,6 ha a malý kousek lesa, to vše za pět mega bez deseti tisíc. Pikantní je, že ze všech fotek ve webové prezentaci se rybníček realitním agentům nepodařilo vyfotit ani jednou. Vždy se jedná o přilehlé slepé rameno Ohře (tzv. Strž), které na prodej přirozeně není. :-)
S velkou nostalgií vzpomínám na toto naše přírodní koupaliště, kde jsme trávili většinu slunných prázdninových dní a často i večerů. Zde jsem se učil plavat, potápět, skákat do vody z nesmyslných míst, frajeřit před holkama a hrát sedmu. Poté co jsem bez problémů doplaval na "ostrůvek" a zpět, udělil mi můj táta povolení k samostatným výpravám k vodě. To ovšem netušil, že sem dávno vyrážíme potajmu, leckdy už koncem března, kdy se nám voda zdála již dostatečně teplá.
Dnes už se v rybníčku nikdo nekoupe. Tedy kromě mě. Voda se začátkem léta díky sinicím a řasám obarví do brčálova a tak vlézt do té kdysi tak báječně vody jde jen na jaře. Později ve vodě převládne zelený hnus, který spolehlivě odpuzuje plavce a poslední dobou i rybáře.
Chatová osada se také změnila. Zmizelo volejbalové hřiště a travnatá plocha, chataři jako pan Zajíc nebo Baudis, zato přibylo betonových chodníčků, bezpečnostních kamer a magorů z řad nových majitelů. Brozanský obecní úřad se také vyznamenal nesmyslným rozprodejem některých pozemků jež zasahují až k vodě. Po pravdě řečeno, v letních měsících k rybníku radši ani nechodím...
