Aktuality

• Jiří Padevět - Květnový lynč - o událostech po osvobození Roudnice n.L. v roce 1945

28 prosince 2002

Den otevřených dveří u sester premonstrátek

Celé dějiny doksanského kláštera sester premonstrátek lze stručně charakterizovat třemi letopočty:

• 1144 - založení kláštera Vladislavem II.
• 1782 - zrušení kláštera Josefem II. a rozpuštění komunity sester. Řeholnice se musely s malou penzí rozejít k příbuzným a známým, některé dožily na strahovských statcích. Pouze jediná z nich přešla do polského kláštera premonstrátek ve Zwierzynci nedaleko Krakova. Byla to jediná možnost, neboť i druhý český klášter premonstrátek v Chotěšově byl císařem také zrušen.
• 1998 - návrat řádových sester do Doksan po více než dvou stoletích. Paradoxně nová komunita sester, která v roce 1998 začala prozatimně žít na místní faře přišla z polského Zwierzynce. Pro potřeby této komunity odkoupil strahovský klášter v roce 1997 severní část bývalého konventu, zbudovanou za opata Dominika Gimtha a začal ji opravovat.  (zdroj Hedvika Kuchařová - Slánské rozhovory - Premonstráti 2012)


Takto vypadal objekt nového konventu před rekonstrukcí, po 40 létech socialistické péče státního statku.

Budovy bývalého konventu sloužily za socialistické éry jako chlévy a garáže.
Můj text z roku 2002
Ani zrušení kláštera na konci 18. století a ani jeho téměř totální devastace za éry bolševismu nedokázala zlomit v životě řádu pouto vzniklé již ve dvanáctém století. To, že návrat nebyl a není jednoduchý je zcela jasné. Řád musel jím nyní spravovanou část kláštera odkoupit od státu. V jakém stavu se objekt nacházel se snadno přesvědčíte kliknutím na malý obrázek napravo. Toto křídlo kláštera užíval "Státní statek Roudnice n.L.se sídlem v Brozanech" jako chlévy a garáže. Jeho péče o objekt byla skutečně zločinná. A právě tuto část začal premonstrátský řád roku 1998 rekonstruovat, aby zde zajistil útočiště pro sestry svého řádu, díky nímž klášter vlastně kdysi vznikl. To že rekonstrukce byla nesmírně nákladná není třeba zdůrazňovat. O to více zaujme skutečnost, že je celá hrazena prostředky řádu a příspěvky věřících z celého světa. V prozatím opravené části areálu nalezne svůj domov 24 sester, přičemž kapacita se bude další rekonstrukcí zvětšovat. 
Dne 29.12.2002 se v tomto nově opraveném křídle doksanského kláštera konal "Den otevřených dveří", na nějž řádové sestry pozvaly všechny zájemce o obnovu kláštera a o život sester premonstrátek vůbec. Předmětem prohlídky byla hlavně před vánoci zkolaudovaná, velkým nákladem nově opravená část kláštera. Na několika málo fotkách se zde můžete přesvědčit o tom, jak obrovské dílo již bylo vykonáno.

Při rekonstrukci stájí byl v čele jednoho chléva pod vrstvou špíny objeven řádový znak. Na fotce - po renovaci a jako dominanta společenské místnosti.

Citlivá oprava nádherných interiérů si vyžádala mnoho prostředků.

Sestry premonstrátky se ukázaly jako příjemné a milé hostitelky. 
  
Místnost budoucí knihovny.

14 prosince 2002

Fanda Kotě - slaví 50. narozeniny

Kniknutím zobraz celou fotogalerii
Tehdy byl Fanda ještě v plné formě a oslavu si užíval. Jak  je vidět z fotek, hospoda byla plná a docela se kalilo. Na Fandovu počest byla vyhlášena sbírka.  Vybralo se přes tři tisíce korun, které mu byly předány ve formě zvláštních bankovek, kterými mohl hradit útratu v hospodách v Nových Dvorech a Doksanech. Dalo celkem práci mu vysvětlit, že tyto papírky mají cenu skutečných peněz :-)






08 června 2002

Doksany park - tulipánovník

Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera). 

V doksanském parku se pokud vím nacházejí tři exempláře tohoto stromu v různém stavu. Díky svým květům přináším místům růstu značnou popularitu. 

  
  
   
  

  


   

18 května 2002

Uldrych




Hermína Uldrychová,  roz. Rajmanová
matka mé babičky Hany.
Narozena *5.10.1893, †24.12.1942 hřbitov Kvílice









Babička Hana a její sestra Irena Klabochová.
Pánové na obrázku, ??? snad František Uldrych a jeho otec, Přestavlky???


František a Marie Skalický

   
Fanda s Máňou a dědův nákladáček Škoda 150 (?) se kterým rozjel kolem roku 1968 špeditérství.


  







01 května 2002

Memory

Můj děda
František Josef Chládek (*1920)

Narozen 15.února 1920 v Nových Dvorech č.p. 42.

Otec František Chládek, rolník v Nových Dvorech č.p.42, narozen Brozany 90,
manželský syn katolických rodičů Františka Chládka , rolníka v Nových Dvorech č. 13 a Marie rozené Suchomelové z Nových Dvorů.

Matka Julie Malá, narozena v Nových Dvorech č. 42, manželská dcera katolických rodičů Františka Malého, rolníka(kováře?)v Nových Dvorech č. 42 a Marie rozené Valina z Kostelce u Budyně
 

   

 
  



     
Kde děda (1.zl) vojákoval si už nevzpomínám. Muselo to být těsně před válkou. Na druhé fotce v první řadě napravo.





Doksany škola 1932-3 - děda 3ř./7zp
Děda František byl jako kluk "na handlu" v Sudetech někde u Třebušína. Zajímavé je, že si nepamatuji, že by kdy německy mluvil.  Na této fotografii ve čtvrté lavici vpravo.

Během "handlu" se děda zúčastnil výletu do Doks a Starých splavů - stojí jako druhý zhora pod N


Tři bratři František, Jarka a Olda před chlévem u nás ve dvoře. Sedí na zídce bývalého hnojniště. Napravo od nich stávala zděná kadibudka ve které jsem jako kluk rád sedával, zejména za bouřky a pozoroval blesky.


U nás ve dvoře


Na fotografii budoucí paní Malíková(matka Milana Malíka) s Františkem a Oldou. Byla u nás za děvečku.


       


Moje "Bába "

Hana Marie Chládková, rozená Uldrychová
 jednou uváděna  s měkkým, jindy s tvrdým "i".

Narodila se 12. června 1928 v Přestavlkách č.p. 12. 

Otec František Uldrych, rolník narozený v Jemníkách u Slaného, syn Václava Uldrycha, kováře v Jemníkách č.p. 16 a Anny rod. Procházkové.
Matka Hermína rod. Rajmanová narozená v Kutrovicích, dcera Aloise Rajmana, zámečníka v Kutrovicích č.p.:24 a Marie rod. Klabochové.

V mládí jezdila do Budyně do školy na kole nebo i pěšky.
Učila se v Roudnici v Hospodyňce - internát zemědělky
   


Fotka ze Zahrady Čech. Babička Hana s Francinou a Pavlem.