Ocúny jesenní

 Občas jsem u Čepele narazil na ojedinělý kvítek ocúnu, ale letos jsem přes velké sucho narazil na celou kolonii této dříve tak obávané byliny.

      

Byly časy byly...

Maně mě napadají slova klasika:
Prostorná je louka, široký je les,
bažant na to kouká, kam by vejce snes.
Ať ta kraje krása vydrží nám věky a má duše hlásá:
Občani, neplýtvejte léky!!!
(Šimek&Grossmann)

Pro poutníka to musel být ohromující pohled na vrcholy Středohoří a věžičky doksanského kláštera, na políčka, sady, chmelnice, lesíky a meze, které v dnešní "slavné" době nahradily obrovské lány monokultur bez života, bez drobné zvěře, ptáků a hmyzu. Přes to, že jsme spojenými silami krajinu takto dopíčili zachovává si svůj půvab. 

Letecký snímek Doksan a Nových Dvorů z roku 1948.

Novodvorské masopusty Cewe fotokniha

 Před delší dobou jsem získal slevový kupón od firmy CEWE na fotoknihu dle vlastního výběru. Samozřejmě jsem si na něj vzpoměl až když už téměř pozbyl platnosti. Nemaje jiných nápadů, narychlo jsem poskládal nějaké fotky z novodvorských masopustů a uplácal z nich zde prezentovanou publikaci. Bohužel je to poměrně nákladná záležitost a tak teď pracuji na nějaké lacinější a úplnější variantě, o kterou se tu v případě zájmu také podělím. Uvítám jakékoliv další obrázky z těchto akcí či historie naší obce.

Větrolam na Syslovci

U cesty Na Syslovec vzniká na obecní půdě z popudu SPÚ Litoměřice nový větrolam. Do 30.11.2020 má dojít k výsadbě zeleně o kterou má vybraná firma následně dva roky pečovat. 

Aktualizace:

Větrolam už je osázený. Docela by mě zajímalo, jaké jsou náklady na takové dílo. Ale co, ona to Unie zaplatí, hlavně že my máme proinvestováno a někdo si tu pomohl...

                             

Křížek na Syslovci a "Bílý sloup"

Na Syslovci už dávno žádní sysli nebo syslové nežijí. Velkou část vršku dnes představuje jednolitý lán pole s monokulturou, kde se jim prostě nedaří. Na jižní straně se do Syslovce zařízla dálnice D8, která tak definitivně přerušila i několik historických cest, které kdysi naši obec spojovaly s Budyní a na ni navazující obchodní cestu z Prahy na Drážďany.

V nejvyšším bodě tohoto návrší nad obcí Nové Dvory, hned vedle stožáru mobilní sítě, tu ve stínu lípy do nedávna stávalo torzo malého křížku, který zde nechal vlastním nákladem  "ke cti a chvále Boží" roku 1835 postavit pan Antonín Košťál spolu se svou ženou Rozárou. 

    

   
Přesné znění nápisu na křížku bylo: ANNO 1835. TENTO KŘÍŽEK BYL POSTAVEN KE CTI A CHVÁLE BOŽÍ NÁKLADEM ANTONÍNA KOŠŤÁLA A ROZÁRY, MANŽELKY JEHO.
Dnes na tomto místě nestojí ani to torzo...

  

 

BÍLÝ SLOUP(na mapě spodní červený bod) - Zvláštním orientačním bodem na státní silnici bylo místo, kde se říkalo " U Bílého sloupu". Zde skutečně stával dobře viditelný bílý sloup, označující odbočku na Budyni a Slaný. Při stavbě dálnice D8 tu vznikl exit 35 a Bílý sloup zůstal jen jako místní název v mluvě starších lidí a označení na mapách...

Pohlednice

Dva návrhy pohlednic z Nových Dvorů

   

© 2017 pCh :-)

Zkáza novodvorské knajpy

Dnešním dnem se po cca 46. letech uzavírá pohnutá historie hospody v Nových Dvorech. Tento smutný konec je zapříčiněn jednak neúnosnou zátěží ze strany státu - EET a zákaz kouření, dále nesmyslnou až absurdní politikou pivovarů, kdy pivo v sudu stojí často až dvojnásobek toho lahvového a o teroristech typu OSA ani nemluvě. Hlavní příčinou však je likvidace "české pivní kultury" abych tak řekl cestou přirozenou. Zkrátka generace štamgastů zvyklých scházet se v hospodě  nad zrzavým mokem a řešit zde zásadní globální i lokální problémy lidstva, státu, obce, zaměstnavatele, souseda či manželky, nám bohužel vymírá - spiše už vymřela nebo již podléhá nejrůznějším omezením ze stran felčarů a mastičkářů ve snaze zachránit zbytky své fyzické pozůstalosti. Mladá generace je v tomto směru až na vyjímky naprosto nepoužitelná a radši se místo piva věnuje hulení, láduje se pilulema, perníkem nebo McDonaldem. 

Ačkoliv posledním dubnem končí regulerní provoz novodvorské hospody, rád bych, aby tento prostor nadále sloužil pro setkávání obyvatel obce při občasných příležitostech či schůzích místních spolků ať už jsou to hasiči, myslivci či rozkvétající se "Klub Obžérství". Nabízím také možnost pronájmu pro soukromé oslavy všeho typu. pCh

Sokol Nové Dvory - historie

Skupinové fotky členů jednoty Sokol Nové Dvory. Dle stáří mého dědy Františka Chládka, který se šklebí na první fotce v první řadě (třetí zprava), odhaduji, že snímky byly pořízeny kolem roku 1928.

Focení probíhalo u obecní sokolovny u Drábků.

  

Penzijní reforma dle mé prababičky

Mezi nejčastějši témata naší doby bezesporu patří důchodová reforma. Už jsme měli dvě Bezděkovi komise. Jedna vláda zavedla II.pilíř, ta současná ho zase bez náhrady zrušila a nikdo nemá ánunk jak dál. Politici se nám bojí naplno říct, že nás před nízkým důchodem(v porovnání s dneškem) neochrání ani průběžný ani fondový systém, ale že se musíme začít starat hlavně sami. Jak na to? Doporučuji si přečíst knížky ekonomických rebelů Šichtařová - Pikora. Nenalezte tam jasné řešení, spíš stručný návod .... Jak to ale řešili naši předci?

      

Nové Dvory pohlednice a staré obrázky

Přidány další pohlednice do alba Nové Dvory.

Tekutý kapřík 2014

Již tradiční vánoční akce "Tekutý kapřík" se letos zúčastnil poněkud nižší počet účastníků než bylo zvykem v posledních letech a navíc "haprovala" kulturní část programu. Obvyklý cíl - doksanský park je totiž v současnosti znovu znepřístupněn návštevníkům a oproti jiným rokům byl letos nedobytný i kostel.  A tak se největším šlágrem této štědrodenní  vyvětrávací akce stal Staropramen 13st. a Jóžinova alpská klobásovka.

Sraz u křížku

Jak to bylo s osadou Mury

Osada Mury se nacházela nedaleko Hostěnic, starodávného sídla tzv. Skrčků, kteří  své jméno  získali podle způsobu pohřbívání (skrčené kostry) a žili v této oblasti v období okolo 2000 let před Kristem. První zmínky o Hostěnicích se datují do 9.století  do doby bájného knížete Hostivíta.  Ve vsi odbočuje z řeky Ohře takzvaný „Brozanský náhon“ , který se vine krajinou, prochází obcí Brozany, kde pohání turbinu elektrárny a vrací se zpět do řeky pod bývalým cukrovarem v Doksanech.  Území mezi řekou Ohře a náhonem se od pradávna říká Ostrov sv. Klimenta. Již samo jméno tohoto světce naznačuje kult prvých slovanských apoštolů Cyrila a Metoděje, kteří prý přinesli ostatky sv. Klimenta - patrona kameníků a ochránce před vodním živlem, do českých zemí.

  Na tomto ostrově ležela kdysi  osada s tajemným jménem Mury, které se snad odvozovalo od latinského murus, zeď. Toto vysvětlení velmi pohoršovalo české obrozence, kteří  původ pojmenování  osady raději spatřovali ve slovanské bohyni Moraně – Můře. Pravdu se dozvíme jen ztěží.

Přehled domů v obci Nové Dvory dle čísel popisných

Následující dokument je převzat z místní kroniky obce Nové Dvory (http://www.nove-dvory.cz). Historickou část zpracoval koncem 19.století pan Antonín Janda, budyňský učitel a archivář. Jeho práci doplnila svými poznámkami bývalá kronikářka Šárka Fričová. Oběma patří můj bezmezný obdiv.

Vývoj zástavby v obci Nové Dvory - autor Šárka Fričová 2009

Jak jsem již uvedla, historické záznamy o počtu obyvatel v obci bývají někdy spojené i se záznamem počtu domů (nebo gruntů)  a umožňují nám vytvořit si alespoň zjednodušený obrázek o vývoji zástavby obce. Doplníme-li uvedené informace ještě o zákresy charakteru obce na jednotlivých historických mapách, vyvstává před námi obraz vesnice  se svými proměnami hned za celá století.

Statek u Jelitů

Statek č. 3 "U Jelitů" - patříval rodině Tachecích než z něj místní JZD udělalo prasečák. Zde se můžete podívat, jak to dopadlo.

Pohlednice z roku 1929

Nové Dvory pohlednice a staré fotografie

Unikátní pohled na střed obce.

Náves směr k Doksanům. Vlevo "Lípa svobody" a kaplička sv. Jana Křtitele, vybudovaná a dotovaná nákladem obce v roce 1822, zbouraná kolem roku 1970 (kapličku zboural pan Milan Soukup a materiál použil při stavbě rodinného domu). Zajímavý je letopočet ve štítu obytné budovy Jakešova statku - 1902.

Tento obrázek je výřez středu předchozí fotografie. Vpravo je hostinec "U husáků", dále dům č.p. 13 rodina Chládkova

O Putovní pohár starosty obce Nové Dvory

X. ročník soutěže O Putovní pohár starosty obce Nové Dvory - 13. kolo PHL - 30.8.2014

Klikni na obrázek

Kulturní dům Nové Dvory - "Sál"

Již přes 40. let stojí a je v provozu KULTURNÍ DŮM v naši obci. Na jeho výstavbě se nemalou měrou podíleli i členové našeho sboru. Například v roce 1970 odpracovali členové našeho požárního sboru celkem 800.brigádnických hodin o čemž svědčí přiložené fotografie. Během těchto let se v Kulturním domě konal nespočet kulturních a společenských akcí. Budu se snažit některé vyjmenovat. Například výroční schůze našeho hasičského sboru a místního Jednotného zemědělského družstva, taneční zábavy, maškarní Merendy, společenské Plesy, oslavy MDŽ a jiné společenské akce různých podniků a spolků .Například hasičů z Nových Dvorů, hasičů ze Chvalína, akce škol z Brozan a Doksan, Strojní a traktorové stanice Roudnice n.L. , Státního statku Brozany a v neposlední řadě hojně navštívené myslivecké Plesy a Plesy Jednotného zemědělského družstva. I děti měli své akce jako Mikulášská  nadílka a maškarní Karneval. Vystupovali zde i známí umělci jako herec a legendární český zpěvák Pepiček Zíma, Aťka Janoušková, zpěváci Princová a Roman Horák, které doprovázela skupina J. Sládka. Dále si vzpomínám na zpěváky Karla Hálu a Viktora Sodomu. Početné obecenstvo též bavil herec Josef Hlinomaz.Také zde měl svůj koncert velký dechový orchestr z Ostravy, který čítal 45.hudebníků a byl to velký zážitek pro plný sál posluchačů. Též po dva večery měla na sále své vystoupení známá skupina kouzelníků, jejichž umělecké jméno bylo Kellners. Ale těch akcí bylo daleko více než jsem zde vyjmenoval ale račte prominout – ta paměť.                                                 Tak trochu vzpomínal   

JaKo st. 

Rok bohatý na zásahy - 2003

V roce 2000 prováděl HZS Roudnice n.L. zásah u požáru kolny v objektu č.p. 60. u Jodasů. V témže roce se vznítil zazděný trám v komíně v objektu č.p. 49. nyní Krajcarovi. Zasahoval HZS Roudnice n.L. Do třetice všeho zlého v tomto roce došlo ke vznícení sazí v objektu č.p.78. Kulihovi.  Rok 2003 byl nejbohatší na zásahy hasičů v naši obci.

Hasičská auta našeho sboru a jejich řidiči.

CHEVROLET - 1945 až 1962.

Dodávkový vůz z revolučních květnových dnů  roku 1945 odstaven u státní silnice Teplice - Praha. Vůz zakoupila obec, ale peníze obci musel půjčit náš sbor. V roce 1946  byl vůz v opravě u p. Vocáska za 2.862.- Kč. Zhotovení oken a laviček provedl p. Ort František, místní truhlář. Na voze byla provedena povrchová úprava šedým lakem.Vůz byl používán k přepravě jednotky na soutěže. V roce 1956 na zájezd na plochou dráhu ve Slaném. Když byl nepojízdný skončil v roce1962 jako přístřešek u chmelnic JZD.  Na voze se jako řidiči vystřídali SOUKUP Josef (nar.1904), TRESTR Antonín (nar.1912) a TRESTR Antonín ml.  (nar. 1936).

ROBUR – 1975 až 1992.   

Nákladní vůz Robur byl zakoupen Místním národním výborem v roce 1975 od Státního statku          Roudnice n.L. se sídlem v Doksanech n. O.  Členové sboru provedli nutné opravy, vůz byl nastříkán jako požární vozidlo,byly namontovány modré majáky a požární siréna.  Později byla zakoupena nová plachta. V roce 1992 byla vozu odebrána státní poznávací značka a byl prodán Fr. Chládkovi (za 3.000,-Kč :-)), - za kabinou byl rozříznut a zadní část, tzn. korba a rám se zadní nápravou sloužila jako přívěs za traktor - pozn. pCh).

Vůz řídili postupně PLÍHAL Stanislav (nar.1946), JANCZO Josef, (nar.1943), HRDLIČIKA Pavel (nar.1950), HLAVÁČEK Antonín (nar. 1951), KAJZR Jiří (nar.1946) a WIESNER Stanislav (nar. 1964).

AVIA 30 -  rok 2004

Vůz zakoupila obec Nové Dvory od TIA-CZ s.r.o. v Prostějově jako montážní dílnu. Na voze bylo odpracováno členy sboru   mnoho hodin na zámečnických, autoklempířských a lakýrnických pracích. Řidičem je KOPAL Jaroslav nar. 1964.                                                                                            .                                     

Zlatá požárnická mládež

 Myslím,že je správné když se ve vzpomínkách vrátíme do let 1974 až 1984 a připomeneme si pěkné výsledky našich soutěžních družstev tehdá "mladých požárníků". Chtěl bych vzpomenout krajské hodnocení hry Plamen, kterých  se naše družstva účastnila celkem  pěti.  Za pozornost jistě stojí, že to dokázali v pěti po sobě následujících létech. 

Prvou krajskou soutěží na které náš kolektiv startoval byla soutěž v roce1976 v HOLANECH u Č.Lípy, kde starší družstvo obsadilo z 10ti startujících družstev osmé místo. 

Zleva: Jarda Kopal, ???, Standa Wiesner, Radka Koťová, Káťa Kajinková(^), Marcela Koťová(upr.), Věra Horejsková(v), Jana Faustová(^), Jarda Faust (-), Milena Datlová(v), Dušana Kuchnová(upr.), Hana Wiesnerová(v), Luďa Kajinková(^), ???, Hana Kredbová(^), Marcela Kredbová, Olina Datlová, ???(v), Petr Klomínský(^), Petr Moravec(v), Soňa Datlová - někde tápu...(pCh)

V roce 1977 se konalo krajské kolo ve MŠENĚ u Mělníka a opět starší družstvo se vytáhlo a z deseti družstev skončilo na pátém místě. Následující rok 1978 hostil krajské vyhodnocení SEBUZÍN, kde pro změnu, naše mladší družstvo obsadilo sedmé místo z 10ti družstev. Tato soutěž byla spojena s krajským setkáním pionýrů našeho kraje.

Pro naše mladé požárníky čtvrtou krajskou soutěží byla soutěž v roce 1979 na stadionu v JABLONCI nad Nisou.Opět startovalo družstvo mladších,které se snažilo a  obsadilo pěkné šesté místo z deseti. Posledním vystoupením na krajském Plamenu bylo v roce 1980 v DOKSECH, kde startovalo pro změnu starší družstvo a rozloučilo se s krajským Plamenem pěkným pátým místem. Startovalo 10. druž.  Musím se ještě zmínit, že účast na krajském vyhodnocení byla podmíněna vítězstvím na okresním vyhodnocení.     Během uvedených pěti let  v družstvech mladých požárníků startovali Dana Kredbová, Luďa Kainková, Jana Faustová, Dušana Kuchnová, Káťa Kainková, Stanislav Wiesner, Jaroslav Kopal, Radka Koťová, Petr Klominský, Jancsová Helena,Wiesnerová Hana, Jeřábek Stanislav, Datlová Soňa, Datlová Milena, Kopalová Dáša, Datlová Olina, Moravec Petr, Horejsek Jaroslav ,Kekulová Ilona, Koťová Marcela, Fantová Zuzana, Moravcová Zdena, Kredbová Hana, Soukupová Věra a Kredbová Marcela. Funkce vedoucích zastávali v těchto létech Kredba Zdeněk, Klominský Jiří, Datel Zbyněk, Plíhal Stanislav a na soutěži v Doksech byla jako vedoucí Dana Kredbová.  Zpracováno dle kronik MP.                                                                                                                                          JaKo