Aktuality

• Jiří Padevět - Květnový lynč - o událostech po osvobození Roudnice n.L. v roce 1945

04 srpna 2015

Jezero Milada u Ústí nad Labem

Jelikož teploty dosahují hodnot, které mi brání cokoliv efektivně dělat, rozhodl jsem se zchladit v nově otevřeném jezeře Milada u Ústí n.L. Před cca 15 lety, když jsem pracoval v ústecké Spolchemii, došlo k utlumení těžby uhlí v nedalekém Lomu Chabařovice, přičemž těžební jáma byla přeměněna na dno budoucího jezera. V roce 2001 začalo napouštění vody, které trvalo až do roku 2010. Nicméně až letos v červnu došlo k povolení koupat se v křišťálově čisté vodě, potápět se nebo stanovat na březích vodní plochy. Jezero Milada má rozlohu cca 250 ha, což znamená že je jen asi o 30 ha menší než Mácháč. Okolí je zatím téměř holé bez stromů či jiných výrazných prvků a působí tak trochu astrálně. Ona si příroda poradí...
Více informací naleznete na: http://www.jezeromilada.cz

Pohled na Trmice, teplárnu a jezero Milada. Vpravo ústecká komerční zóna.


03 srpna 2015

Nová pískovna u Nučniček

U Nučniček se rozjíždí nová pískovna. Ta v lese už je vyplundrovaná a tak se těžba přesouvá tam, kde se do nedávna pěstoval karfiól.  Nučničky tak v budoucnu budou stát na břehu jezera. Jakub Krčín by čuměl...
bramborovrajče.net

01 srpna 2015

Bývalý lom Vršetín - Obřice

Nad obcí Obřice se do nadmořské výšky 469 m tyčí torzo kopce Vršetín. Nepřirozený reliéf je způsoben těžbou čediče, kterou zde v letech 1959 - 1960 provozovala firma OSSP Teplice, jež byla poté přidružena k podniku Severočeský průmysl kamene. V letech 1960 - 1963 byla těžba dočasně přerušena. Od roku 1963 byla těžba opět obnovena a firma byla přejmenována na Severokámen Liberec (později TARMAC - Severokámen, a.s.) a těžila zde až do roku 2008. Čedič se využíval pro výrobu drceného kameniva. K dobývání suroviny bylo využíváno komorových odstřelů. Rychlost těžby v roce 1985 byla přibližně 121 tisíc t/rok. Roku 1994 bylo vypočítáno 2,5 miliónů m3 geologických zásob. Celková výměra devastovaného území se pohybuje okolo 20 ha. Nyní jsou plochy etáží zatravněny a místy porostlé nižšími dřevinami. V některých částech lomu stromy vyrůstají dokonce i z lomových stěn. Pro lom je charakteristická kulovitá až balvanitá odlučnost. Stěny kamenolomu nejsou příliš stabilní, drolí se a dochází k sesuvům a k vytváření patních osypů lomových stěn. Neustálé rozšiřování kamenných sutí způsobuje další zavalování již tak zdevastované přírody.                                zdroj: Těžba v Českém středohoří a její dopad na krajinný ráz, 
                                             autor: Simona Kuboušková, Roudnice nad Labem 2012


Stavba na úpatí bývalého lomu Obřice Vršetín

Na západní straně kopce Vršetín se nalézá pro mě záhadná stavba svou výzdobou připomínající jakousi hrobku. Čelní stranu zdobí ratolesti nahoře a po stranách ornamenty mezi nimiž je letopočet MLMXXIII. Úzkým vchodem se dostaneme do malé chodbičky s kamennými lavicemi po stranách. Na zdech se nacházejí částečně zničené malýmí kamínky vyvedené znaky, připomínající (dle mého laického názoru) zednářskou tématiku. Další vetší místnost je až ke stropu zasypaná.

Úzký vchod