Brozany - staré obrázky a pohlednice

Náměstí se sv. Janem Nepomuckým - rok 1918

Koláž bývalých brozanských dominant. Odhaduji na počátek 70.let minulého stol.

Kunratice - Varhošť pohlednice

 

Kunratice - Kundratitz - Pension-Hotel Bärwinkel

Památný kámen u Bechlína

První pozemková reforma

Po první světové válce patřila 1/3 veškeré půdy na území nové republiky velkostatkům, které vlastnila především šlechta. Největšími vlastníky půdy byli Schwarzenbergové s 248 000 hektary a Liechtenštejnové se 173 000 hektary. Celkem se jednalo o 2000 velkostatkářských rodin. K velkostatkům s výměrou nad 1000 hektarů náleželo 22 % zemědělské půdy a 30,81 % veškeré půdy státu. Její vlastníci představovali jen 0,04 % všech majitelů půdy. Malorolníci obhospodařovali pouze 7 % půdy československého státu, ale představovali 68 % všech vlastníků půdy. Kromě požadavků na změny těchto nepoměrů přistoupil i další fakt – poválečný "hlad po půdě" u obyvatelstva, kdy zejména na venkově sílily požadavky obyvatel na vlastní půdu. Představitelé státu nechtěli rovněž nechat velké množství půdy v rukách šlechty a cizích státních příslušníků. (zdroj viz. Wikipedia)


Na paměť této slavné události byly po celých Čechách stavěny památné kameny z nichž jeden polozapomenutý stojí pod Řípem nedaleko Bechlína.

  

Křížek na "úmrlčí cestě" - Rohatce

Rohatce - Libotenice - křížek na tzv. "umrlčí cestě". Umrlčí proto, že tudy chodívaly pohřby z Rohatec na hřbitov do Libotenic. U křížku je schovaná keška - viz.Geocaching.com

  

  

  

Kulturní dům Nové Dvory - "Sál"

Již přes 40. let stojí a je v provozu KULTURNÍ DŮM v naši obci. Na jeho výstavbě se nemalou měrou podíleli i členové našeho sboru. Například v roce 1970 odpracovali členové našeho požárního sboru celkem 800.brigádnických hodin o čemž svědčí přiložené fotografie. Během těchto let se v Kulturním domě konal nespočet kulturních a společenských akcí. Budu se snažit některé vyjmenovat. Například výroční schůze našeho hasičského sboru a místního Jednotného zemědělského družstva, taneční zábavy, maškarní Merendy, společenské Plesy, oslavy MDŽ a jiné společenské akce různých podniků a spolků .Například hasičů z Nových Dvorů, hasičů ze Chvalína, akce škol z Brozan a Doksan, Strojní a traktorové stanice Roudnice n.L. , Státního statku Brozany a v neposlední řadě hojně navštívené myslivecké Plesy a Plesy Jednotného zemědělského družstva. I děti měli své akce jako Mikulášská  nadílka a maškarní Karneval. Vystupovali zde i známí umělci jako herec a legendární český zpěvák Pepiček Zíma, Aťka Janoušková, zpěváci Princová a Roman Horák, které doprovázela skupina J. Sládka. Dále si vzpomínám na zpěváky Karla Hálu a Viktora Sodomu. Početné obecenstvo též bavil herec Josef Hlinomaz.Také zde měl svůj koncert velký dechový orchestr z Ostravy, který čítal 45.hudebníků a byl to velký zážitek pro plný sál posluchačů. Též po dva večery měla na sále své vystoupení známá skupina kouzelníků, jejichž umělecké jméno bylo Kellners. Ale těch akcí bylo daleko více než jsem zde vyjmenoval ale račte prominout – ta paměť.                                                 Tak trochu vzpomínal   

JaKo st. 

Kostomlaty pod Milešovkou - Sukoslav

Více obrázků na rajce.net

Info o hradu na wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostomlaty_pod_Mile%C5%A1ovkou_(hrad)

Almanach hasičského sboru v Doksanech

K oslavě dvacetiletého výročí založení hasičského sboru v Doksanech byl panem E. Kormundou (župním jednatelem) sestaven "Pamětní spis", vydaný nákladem vlastním v Praze roku 1902. Spis takový sestává se ze dvou částí. První pojednává o vzniku doksanského sboru hasičského a jeho vývoji. Druhá část je jakýmsi náčrtkem historie kláštera doksanského. A protože se mi toto čtení zajímavým zdá, rád Vám ho na těchto stránkách přináším.

DOKSANY - historický náčrtek

Jako běloskvoucí a drahocenná perla lemovaná smaragdy bujné zeleně vroubících ji hájů a lučin, jeví se oku našemu Doksany, jedna to z nejstarších osad na požehnaných nivách vlasti naší, nedaleko úpatí posvátného Řípu. Vznik její hledati dlužno ve věku dvanáctém, kdy v Čechách vládl kníže Vladislav II. (1140-1173), kterýž za vydatnou a účinnou pomoc poskytnutou císaři Bedřichovi I. Barbarossovi (Rudovousému) proti Milánským v Lombardii, jmenován byl prvním králem Českým.

V těch místech, kde nyní Doksany leží, rozprostíraly se v dobách těch širé lesy, jež byly majetkem knížecím, později královského domu a panovník rád a často v nich zvěř četnou a rozmanitou lovíval s celým dvorem svým.A tu při jedné takové příležitosti poznala manželka krále Vladislava, Kedruta neboli Kedruše (Gertrudis), půvabnou a roz­košnou krajinu onu, protékanou stříbrným pásem šumné Ohře. Ve zbožné mysli své, jakou se vyznamenávala Kedruše, ustanovila se na tom, založiti v místech oněch klášter řehole ženské, kde sama chtěla občas trávit v tichosti a ústraní nějakou vždy dobu po hlučném ruchu, který sebou přinášel život dvoru knížecího a královského. Legenda a ústní podání vypravuje, že proti úmyslů jejímu činěny byly: námitky ohledně volby místa, s poukázáním, že ono jest ku zamýšlené stavbě nevhodné pro půdu bařinatou a rozměklou vodstvem Oharčiným. Však Kedruše setrvala na úmyslu svém tvrdíc, že místo ono pro klidný půvab vůkolní krajiny zdá se jí bytí právě spůsobilým k účelu vytknutému. Odtud se vysvětluje nezvyklé sluchu českému pojmenování "Doksany", od řeckého slova »dokei«, což znamená: zdá se mi, »doxan« uzdávší se, t. j. místo pro postavení kláštera vhodné. Že řečtiny a latiny v době tehdejší hojněji užíváno než dnes, toho dokladem jsou památky písemné, listiny erekční a fundační, t. j. zakládající a vůbec dokumenty rázu důležitějšího.

Roudnický most

Křížek u silnice Brozany - Hostěnice

Opravený křížek u silnice z Brozan na Hostěnice. Foto leden 2013. Až na tu hromadu hnoje dobrý... :-)

Šlechtic a ministr zahraničí zemřel

Článek o nejslavnějším Aehrenthalovi publikovaný na www.tyden.cz
Zdroj: www.tyden.cz

17. únor 1912: "Rozloučil se se svou rodinou v plném vědomí, že nastává smrt," tak popisuje denní tisk poslední chvíle ministra zahraničí a českého šlechtice.
Je to den plný osudových událostí. Aloys hrabě Lexa z Aehrenthalu, český šlechtic a ministr zahraničí Rakouska-Uherska, leží na smrtelné posteli a celý císařský dvůr řeší komplikovanou situaci.

Poslední hodiny před smrtí

Píše se 17. únor 1912 a lékaři už vědí, že z téhle nemoci se hrabě Aehrenthal, rodák z Hrubé Skály v Českém ráji, jen tak nevyleží. Bylo to jasné i umírajícímu, který jen několik dnů předtím požádal císaře o uvolnění z úřadu.
"Podle zpráv ošetřujícího lékaře se stav ministra zahraničních záležitostí hraběte Aehrenthala podstatně zhoršil. Úpadek sil pokračuje, velice těžká záducha," popisuje lékař žalostný stav ministra 17. února 1912 brzy po ránu. Císař František Josef I. se proto záhy rozhoduje uvolnit Aehrenthala z funkce.
"Milý hrabě Aehrenthale! Vzhledem k okolnosti, že zřetel na Váš zdravotní stav Vás k Mému živému politování pohnul, abyste si vyžádal sproštění z úřadu ministra Mého domu a zahraničních záležitostí, svoluji v milosti k tomuto Vámi vyžádaném sproštění," přijímá monarcha Aehrenthalovu rezignaci. Zároveň smrtelně nemocného ještě vyznamenává: "Jako znamení Své trvalé oddanosti propůjčuji Vám brilianty k velkokříži Svého řádu svatého Štěpána."