Výlet na Karlštejn -20.11. 2004

Při brouzdání v mém fotoarchívu jsem zjistil, že před pár dny uběhlo 10. výročí od konání akce -"Podzimní Karlštejn", kterou jsem měl tu čest organizovat pro několik přátel a členů rodiny. Cílem bylo navštívit tento náš nejhradovitější hrad jaksi mimo turistickou sezónu a navštívit kapli sv. Kříže, což se děje jen po předchozím objednání za nemalý peníz. Na Karlštejn jsme vyrazili 20.11.2004 na odpolední prohlídku, která byla v tom roce vůbec poslední a tak už probíhaly práce na zazimování hradu a např. nešla všude elektřina, což propůjčilo spolu s podzimním počasím prohlídce tajemný nádech.

První zastávka však patřila lomu Amerika u obce Mořina nedaleko Karlštejna. 

První ročník Hostěnického triatlonu

Pro zobrazení celé fotogalerie klikni na obrázek

První a zřejmě i poslední triatlon kterého jsem se kdy účastnil byl ten v Hostěnicích. Dnes už věhlasný závod tenkrát také začínal a všichni jsme účast v něm brali jako velkou výzvu.
První  disciplína - plavání - startovala u jezu a plavalo se po proudu cca 1km a pro nedostatek vody v těchto místech by se dalo pochybovat o regulérnosti soutěže, neboť někteří borci spíše ve vodě utíkali. Následovalo asi 40km na kole na trase Hostenice - Lovosice a zpět přes Keblice a Chotěšov. Poslední disciplína - běh, byl klasický okruh Brozany a Hostenice  - cca 10km. Té jsem se již nezúčastnil, neboť od mládí hrozně nerad běhám. Přitom po "kole" jsem na tom nebyl vůbec špatně(okolo 30. místa z cca 50. účastníků), ale při dojezdu ke kiosku u jezu právě začínala hrát kapela, voněla tam udírna a pivo z kelímků. Navíc byl docela "pažák". Takže jsem svůj první triatlon nedokončil. Foťák jsem tehdy po dobu závodu svěřil Cejnovi, který cvakal jak blázen a díky tomu mám dnes v počítači na 170 fotek. (pCh)

 

Den otevřených dveří u sester premonstrátek

Celé dějiny doksanského kláštera sester premonstrátek lze stručně charakterizovat třemi letopočty:

• 1144 - založení kláštera Vladislavem II.
• 1782 - zrušení kláštera Josefem II. a rozpuštění komunity sester. Řeholnice se musely s malou penzí rozejít k příbuzným a známým, některé dožily na strahovských statcích. Pouze jediná z nich přešla do polského kláštera premonstrátek ve Zwierzynci nedaleko Krakova. Byla to jediná možnost, neboť i druhý český klášter premonstrátek v Chotěšově byl císařem také zrušen.
• 1998 - návrat řádových sester do Doksan po více než dvou stoletích. Paradoxně nová komunita sester, která v roce 1998 začala prozatimně žít na místní faře přišla z polského Zwierzynce. Pro potřeby této komunity odkoupil strahovský klášter v roce 1997 severní část bývalého konventu, zbudovanou za opata Dominika Gimtha a začal ji opravovat.  (zdroj Hedvika Kuchařová - Slánské rozhovory - Premonstráti 2012)

Takto vypadal objekt nového konventu před rekonstrukcí, po 40 létech socialistické péče státního statku.

Budovy bývalého konventu sloužily za socialistické éry jako chlévy a garáže.

Můj text z roku 2002

Ani zrušení kláštera na konci 18. století a ani jeho téměř totální devastace za éry bolševismu nedokázala zlomit v životě řádu pouto vzniklé již ve dvanáctém století. To, že návrat nebyl a není jednoduchý je zcela jasné. Řád musel jím nyní spravovanou část kláštera odkoupit od státu. V jakém stavu se objekt nacházel se snadno přesvědčíte kliknutím na malý obrázek napravo. Toto křídlo kláštera užíval "Státní statek Roudnice n.L.se sídlem v Brozanech" jako chlévy a garáže. Jeho péče o objekt byla skutečně zločinná. A právě tuto část začal premonstrátský řád roku 1998 rekonstruovat, aby zde zajistil útočiště pro sestry svého řádu, díky nímž klášter vlastně kdysi vznikl. To že rekonstrukce byla nesmírně nákladná není třeba zdůrazňovat. O to více zaujme skutečnost, že je celá hrazena prostředky řádu a příspěvky věřících z celého světa. V prozatím opravené části areálu nalezne svůj domov 24 sester, přičemž kapacita se bude další rekonstrukcí zvětšovat. 

Dne 29.12.2002 se v tomto nově opraveném křídle doksanského kláštera konal "Den otevřených dveří", na nějž řádové sestry pozvaly všechny zájemce o obnovu kláštera a o život sester premonstrátek vůbec. Předmětem prohlídky byla hlavně před vánoci zkolaudovaná, velkým nákladem nově opravená část kláštera. Na několika málo fotkách se zde můžete přesvědčit o tom, jak obrovské dílo již bylo vykonáno.

Při rekonstrukci stájí byl v čele jednoho chléva pod vrstvou špíny objeven řádový znak. Na fotce - po renovaci a jako dominanta společenské místnosti.

Citlivá oprava nádherných interiérů si vyžádala mnoho prostředků.

Sestry premonstrátky se ukázaly jako příjemné a milé hostitelky. 

  

Místnost budoucí knihovny.

Fanda Kotě - slaví 50. narozeniny

Kniknutím zobraz celou fotogalerii

Tehdy byl Fanda ještě v plné formě a oslavu si užíval. Jak  je vidět z fotek, hospoda byla plná a docela se kalilo. Na Fandovu počest byla vyhlášena sbírka.  Vybralo se přes tři tisíce korun, které mu byly předány ve formě zvláštních bankovek, kterými mohl hradit útratu v hospodách v Nových Dvorech a Doksanech. Dalo celkem práci mu vysvětlit, že tyto papírky mají cenu skutečných peněz :-)

Doksany park - tulipánovník

Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera). 

V doksanském parku se pokud vím nacházejí tři exempláře tohoto stromu v různém stavu. Díky svým květům přináším místům růstu značnou popularitu. 

  
  

   

  

  

   

"Babička" Julie Chládková roz.Malá (*1890)

 

Uldrych

Hermína Uldrychová,  roz. Rajmanová

matka mé babičky Hany.

Narozena *5.10.1893, †24.12.1942 hřbitov Kvílice

Babička Hana a její sestra Irena Klabochová.

Pánové na obrázku, ??? snad František Uldrych a jeho otec, Přestavlky???

František a Marie Skalický

   

Fanda s Máňou a dědův nákladáček Škoda 150 (?) se kterým rozjel kolem roku 1968 špeditérství.


  

Memory

Můj děda
František Josef Chládek (*1920)

Narozen 15.února 1920 v Nových Dvorech č.p. 42.

Otec František Chládek, rolník v Nových Dvorech č.p.42, narozen Brozany 90,

manželský syn katolických rodičů Františka Chládka , rolníka v Nových Dvorech č. 13 a Marie rozené Suchomelové z Nových Dvorů.

Matka Julie Malá, narozena v Nových Dvorech č. 42, manželská dcera katolických rodičů Františka Malého, rolníka(kováře?)v Nových Dvorech č. 42 a Marie rozené Valina z Kostelce u Budyně

 

   

 

  

     

Kde děda (1.zl) vojákoval si už nevzpomínám. Muselo to být těsně před válkou. Na druhé fotce v první řadě napravo.

Doksany škola 1932-3 - děda 3ř./7zp

Děda František byl jako kluk "na handlu" v Sudetech někde u Třebušína. Zajímavé je, že si nepamatuji, že by kdy německy mluvil.  Na této fotografii ve čtvrté lavici vpravo.

Během "handlu" se děda zúčastnil výletu do Doks a Starých splavů - stojí jako druhý zhora pod N

Tři bratři František, Jarka a Olda před chlévem u nás ve dvoře. Sedí na zídce bývalého hnojniště. Napravo od nich stávala zděná kadibudka ve které jsem jako kluk rád sedával, zejména za bouřky a pozoroval blesky.

U nás ve dvoře

Na fotografii budoucí paní Malíková(matka Milana Malíka) s Františkem a Oldou. Byla u nás za děvečku.

       

Moje "Bába "

Hana Marie Chládková, rozená Uldrychová

 jednou uváděna  s měkkým, jindy s tvrdým "i".

Narodila se 12. června 1928 v Přestavlkách č.p. 12. 

Otec František Uldrych, rolník narozený v Jemníkách u Slaného, syn Václava Uldrycha, kováře v Jemníkách č.p. 16 a Anny rod. Procházkové.

Matka Hermína rod. Rajmanová narozená v Kutrovicích, dcera Aloise Rajmana, zámečníka v Kutrovicích č.p.:24 a Marie rod. Klabochové.

V mládí jezdila do Budyně do školy na kole nebo i pěšky.

Učila se v Roudnici v Hospodyňce - internát zemědělky

   

Fotka ze Zahrady Čech. Babička Hana s Francinou a Pavlem.