sobota, prosince 27, 2014

Tekutý kapřík 2014

Již tradiční vánoční akce "Tekutý kapřík" se letos zúčastnil poněkud nižší počet účastníků než bylo zvykem v posledních letech a navíc "haprovala" kulturní část programu. Obvyklý cíl - doksanský park je totiž v současnosti znovu znepřístupněn návštevníkům a oproti jiným rokům byl letos nedobytný i kostel.  A tak se největším šlágrem této štědrodenní  vyvětrávací akce stal Staropramen 13st. a Jóžinova alpská klobásovka.
Sraz u křížku

Dolánky - kostel sv.Jiljí

DOLÁNKY /Litoměřice/ - Umělecké památky Čech - Academia Praha 1977
- fotografie pořízeny v prosinci 2002 - fotogalerie zde
Na obrázku fara, v pozadí kostel sv. Jiljí a napravo zvonice u kostela

Vesnice starobylého původu pod severozáp. svahem vrchu Skála sev. od Doksan, na pravém břehu Ohře; pův. jméno Dolany připom. r. 1290 a poč. 14. stol. také v českém dodatku zakládací listiny litoměřické kapituly z r. 1037. Náves ulicová, na již. straně návrší s kostelem na hřbitovem, farou a zvonici, kam vede dlouhé schodiště. DOMY; Čp. 21- empír., do dvora klenutá brána s pilastry. trojúhelníkovým štítkem a "sluncovými" vraty; čp. 22 - seces. štít. průčelí se štuk. doplňky ornamentál. i figurálními.


pondělí, prosince 08, 2014

Brozany - srovnávací fotografie

Hned první fotka se mi trochu nepovedla, vynechal jsem levou stranu, což brzy opravím. 
Dříve dominantní poštu dnes kromě dopravního značení cloní lípa s pomníkem padlých a starobylá tvrz se na svém vršku přetlačuje o místo s rodinným domem, který navíc brání výhledu na větší část Brozan. Stejně nevábně působí i jakési betonové monstrum ve svahu pod domem. Starý dům na náměstí nahradily za éry socialismu budovy nákupního a zdravotního střediska. 

Budova dnešního archívu se za více jak sto let příliš nezměnila, podobně jako statek Syrových, který sice jako většina vesnických usedlostí přišel o klenutou bránu, ale jinak si je stále podobný.


Tuto fotku uvádím jen pro úplnost. Jak patrno původní obrázek byl pořízen z druhé strany budovy mlýna, kam nemám přístup. I tak je vidět, jak zprvu dřevěný objekt mlýnského náhonu nahradila zděná budova dnešní elektrárny.

pokračování příště


neděle, prosince 07, 2014

Brozany nad Ohří - historie městyse

Tento materiál jsem si vypůjčil z dokumentu "Strategický rozvojový plán městyse Brozany nad Ohří - revize", který podepsán samotným starostou je volně dostupný na netu. Jak jsem doma při četbě zjistil, pan starosta nebo úředníci obecního úřadu si tento text pro změnu vypůjčili z knihy pana Pavla Toufara - Tajemnou českou krajinou, nakl. REGIA 2001, kterou mám náhodou doma. Ač je přepis doslovný, historii nikdo zřejmě nepřikládá zvláštní význam, neboť se nepřišlo na to, že v textu je na několika místech změněno jméno obce Brozany za Břežany(zřejmě vlivem automat. oprav po OCR) :-)) "Kdo by to čet, že jo?" Nicméně, ze mě známých popisů dějů historických na téma Brozany se mi zdá tento poměrně jednoduchý a jasný a proto ho zde uvádím.


pondělí, prosince 01, 2014

Doksany klášter - Sala terrena

Sala terrena (italsky přízemní sál), nazývaná rovněž sala terrana nebo zahradní sál, je otevřená architektonická stavba charakteristická pro barokní palácové a zámecké zahrady.
Sala terrena je sál situovaný v přízemním podlaží, většinou v hlavní ose zámku nebo paláce, případně tvoří samostatnou stavbu. Jeho prostor je otevřen, klasicky arkádou o třech obloucích, do zahrady, která je ve stejné úrovni nebo přístupná několika stupni schodiště. Sala sloužila pro relaxaci, svačiny, koncerty apod. Bývá reprezentativně vyzdobena, například zařízena jako jeskyně a vyzdobena kašnami a fontánami.



  

V Doksanech je sala terrena součástí tzv. proboštské zahrady, která tvoří jakýsi výškový mezistupeň mezi objekty kláštera a anglickým parkem(dříve štěpnicí) na levé straně mlýnské strouhy. Proboštská zahrada byla ohraničena dnes téměř zničenou balustrádou a dominuje ji nádherný exemplář stromu ginko biloba - jinan dvoulaločný pod nímž jsou zbytky kašny s chrličem. Vzadu za lodžií spatříme dva krásné mohutné stromy - platan a buk.

Dlouholetý doksanský farář pan E.V. Balcárek píše ve svém spisku následující:
I poslední probošt doksanský Josef rytíř z Winkelburgu proboštem byl od r. 1754, zemřel 1797 na Strahově) pokračoval ve zvelebení Doksan podle vzoru svých předchůdců. V rozsáhlém parku,
nyní vkusně upraveném po způsobu anglickém, dal zbudovati zděnou lodžii (salla terrena) otevřenou 5 oblouky. Na třetím oblouku je ve štukové karluši monogram JWPD to jest Josef Winkelburg, probošt doksanský, s letopočtem 1746. Na klenbách jsou freskové obrazy, představující Krista, jak se zjevuje Máři Magdaleně v zahradě, a allegorie čtvera ročních dob (děti s ovocem, květinami a pod.)
Vchod do bytu správce zahrady na levo od schodiště opatřeného mřížovými dveřmi zdobí z pískovce vytesaní 2 ležící lvíčkové, nesoucí štítky s písmenami G a L, která připomínají zakládatele kláštera Gertrudu a krále Ludvíka.
Podél ramene Ohře která protéká parkem, dal Winkelburg postaviti balustrádu okrášlenou četnými sochami z pískovce, jež byly roku 1825 odstraněny a zničeny. Schůdky v balustrádě možno uzavříti malou kovanou mříži krásných palmetových tvarů. Větší mřížové dvéře na můstku přes rameno Ohře nesou proboštský znak s monogramem a letopočtem r. 1759.


   
Na fresce vlevo Kristus zahradníkem  a dva klášteřní znaky - proboštský a řádový. Většina výzdoby je bohužel zničená.

     
Prostor lodžie sloužil v průběhu let mnoha účelům - kdysi koncertům, zahradním slavnostem, v době nedávné jako sklad stavebního materiálu, stáj pro ovce a dnes tu najdeme fragmenty barokních soch.

   
Dva pohledy na nádherný strom jinan dvoulaločný, který patří k největším v ČR.

čtvrtek, listopadu 20, 2014

Siřejovice - zřícenina loveckého hrádku Windsor

Nedaleko Lovosic, mezi obcemi Keblice a Siřejovice oddělila od sebe dálnice D8 dvě čedičové vyvýšeniny. Té severněji položené se říká Humenský vrch(lidově Humberk) nebo také Kohoutov. Ač se jedná o skálu nepříliš vysokou, je z ní překrásný výhled na panoráma Českého středohoří a na krajinu okolo Litoměřic. Při povodních na Labi sloužil Humberk jako významný pozorovací punkt v krajině a na jeho rozervaný vrchol směřovaly např. v 2002 davy lidí. Svým tvarem připomíná vyhaslou sopku, kterou možná i kdysi byl. Dnes v jeho jícnu stojí stožár s anténami a celé okolí je zasekané odpadky z nedaleké dálniční čerpací stanice.
Humberk a čerpačka od Windsoru

Pohled na hrádek Windsor z Humberka a hrádek samotný.

pondělí, listopadu 17, 2014

Dušníky - srovnávací fotky

Jako další  cíl pro "srovnávačky" jsem si vybral nedalekou vesnici Dušníky. A hned jsem narazil na oříšek, protože celou řadu domů z pohlednic už zde nenajdete. 
Dušníkům chybí hlavně dřívější dominanta obce - Košťálův velkostatek č.p. 1, který za péče Státního statku Roudnice n.L. sešel natolik, že musel být zbourán a na jeho místo zaujaly řadové okály. Na spodním obrázku partie s bývalým zájezdním hostincem v němž jsou nyní obecní byty. Usedlosti napravo už dnes nenajdete. Za zeleným plotem je současná místní hospoda, do které však prý téměř  nikdo z místních nechodí..... 

Dušnická náves s požární nádrží. Celkem zachovalá část obce.


Budova školy z roku 1913. Spodní obrázek jsem příliš netrefil. Jedná se o domy č.p. 32 a 66, téměř naproti škole, více do centra obce. Oba jsou však dnes k nepoznání. Při nejbližší příležitosti opravím.

Pomník padlým ve dvou světových válkách. V roce 1949 tam takhle pěkně pózoval český vojáček. Toho pak místní soudruzi nahradili vojínem ruským - betonovým, jen špagin mají oba stejný. Pomník zřejmě časem prošel drobnou úpravou, kdy v rámci boje s kultem osobnosti byl odstraněn portrét masového vraha Džugašviliho a vzniklé místo zaplácnuto pěticípou hvězdou. Ale to jsou jen mé dohady...

pátek, listopadu 14, 2014

Poutní místo na Ostrém u Úštěku

Dnešní neobvykle teplé počasí vybízelo k výletu a tak jsem na svém skutříku vyrazil do krásného kraje okolo Úštěka. Po tradiční zastávce na sídle pražských arcibiskupů "hrádku" Helfenburk jsem po třech letech zavítal na obnovenou dominantu kraje, za kterou vděčíme liběšickým jezuitům. My co jsme prošli během školní docházky bolševicko-jiráskovským výkladem dějin si pod pojmem jezuita automaticky představíme pátera Koniáše pálícího české knihy a Havlíčkův epigram: Českých knížek hubitelé lití:  plesnivina, moli, jezoviti. Dnes už víme, že ne vše co řádoví bratři Tovaryšstva Ježíšova v Čechách vykonali bylo špatné a že ani Antonín Koniáš nebyl takový tmář a utiskovatel jak o něm psal Jirásek. Koneckonců i současný papež je bývalý jezuita. 



Kalvárie na vrchu Ostrém
Poutní areál, jehož počátky sahají do let 1704–1707 nechal vystavět pan Václav Růžička, hejtman zdejšího jezuitského panství se sídlem v Liběšicích. Za autora stavby bývá obvykle považován známý barokní architekt z nedalekých Litoměřic Octavio Broggio, avšak tato skutečnost není písemnými prameny doložena.

Přístupovou cestu k hoře lemují již od vsi Ostré výklenkové kaple křížové cesty z období baroka a klasicismu. Tato cesta ústí na terasu v západním svahu hory, která symbolizuje biblickou Zahradu getsemanskou. Zde se nachází torza barokních pískovcových soch klečícího Ježíše a apoštolů. Odsud stoupá na vrchol monumentální pískovcové schodiště. To je členěno dvěma podestami s výklenky osazenými pozůstatky dalších barokních soch. Na vrcholové plošině se nachází skupina tří kaplí, symetricky uspořádaných. Obě boční kaple (kaple Nalezení, kaple Povýšení svatého Kříže) mají zcela totožný věžovitý tvar. Silueta obou věží je výraznou a zdaleka viditelnou dominantou Úštěcka. Uprostřed mezi nimi se nachází přízemní, podélná kaple Božího hrobu.

V roce 2005 se poutního areálu ujala "Společnost pro obnovu památek Úštěcka". Ta si dala za cíl zabránit postupující devastaci a zachovat toto přitažlivé místo pro další generace. Příležitostně se zde pořádají i kulturní akce (např. Divadlo na schodech). Změny k lepšímu jsou zde patrné každým rokem. V roce 2011 byla zcela obnovena křížová cesta včetně obrazové výzdoby.(zdroj wikipedia)

Výjevy z křížové cesty. Podle wikipedie jich bývá 14. Buď jsem jednu kapličku minul nebo jich mají na Ostrém o jednu méně... :-)









Fotografie ze září 2011, kdy probíhala rekonstrukce poutního místa