Byly časy byly...

Maně mě napadají slova klasika:
Prostorná je louka, široký je les,
bažant na to kouká, kam by vejce snes.
Ať ta kraje krása vydrží nám věky a má duše hlásá:
Občani, neplýtvejte léky!!!
(Šimek&Grossmann)

Pro poutníka to musel být ohromující pohled na vrcholy Středohoří a věžičky doksanského kláštera, na políčka, sady, chmelnice, lesíky a meze, které v dnešní "slavné" době nahradily obrovské lány monokultur bez života, bez drobné zvěře, ptáků a hmyzu. Přes to, že jsme spojenými silami krajinu takto dopíčili zachovává si svůj půvab. 

Letecký snímek Doksan a Nových Dvorů z roku 1948.