Bývalý lom Vršetín - Obřice

Nad obcí Obřice se do nadmořské výšky 469 m tyčí torzo kopce Vršetín. Nepřirozený reliéf je způsoben těžbou čediče, kterou zde v letech 1959 - 1960 provozovala firma OSSP Teplice, jež byla poté přidružena k podniku Severočeský průmysl kamene. V letech 1960 - 1963 byla těžba dočasně přerušena. Od roku 1963 byla těžba opět obnovena a firma byla přejmenována na Severokámen Liberec (později TARMAC - Severokámen, a.s.) a těžila zde až do roku 2008. Čedič se využíval pro výrobu drceného kameniva. K dobývání suroviny bylo využíváno komorových odstřelů. Rychlost těžby v roce 1985 byla přibližně 121 tisíc t/rok. Roku 1994 bylo vypočítáno 2,5 miliónů m3 geologických zásob. Celková výměra devastovaného území se pohybuje okolo 20 ha. Nyní jsou plochy etáží zatravněny a místy porostlé nižšími dřevinami. V některých částech lomu stromy vyrůstají dokonce i z lomových stěn. Pro lom je charakteristická kulovitá až balvanitá odlučnost. Stěny kamenolomu nejsou příliš stabilní, drolí se a dochází k sesuvům a k vytváření patních osypů lomových stěn. Neustálé rozšiřování kamenných sutí způsobuje další zavalování již tak zdevastované přírody.                                zdroj: Těžba v Českém středohoří a její dopad na krajinný ráz, 
                                             autor: Simona Kuboušková, Roudnice nad Labem 2012

Stavba na úpatí bývalého lomu Obřice Vršetín

Na západní straně kopce Vršetín se nalézá pro mě záhadná stavba svou výzdobou připomínající jakousi hrobku. Čelní stranu zdobí ratolesti nahoře a po stranách ornamenty mezi nimiž je letopočet MLMXXIII. Úzkým vchodem se dostaneme do malé chodbičky s kamennými lavicemi po stranách. Na zdech se nacházejí částečně zničené malýmí kamínky vyvedené znaky, připomínající (dle mého laického názoru) zednářskou tématiku. Další vetší místnost je až ke stropu zasypaná.

Úzký vchod

Libotenice - kostel sv. Kateřiny

Jezeří - zámek u Horního Jiřetína

Tak tomuto zámku se kdysi přezdívalo "Perla Krušných hor". Až do té doby, než se vesla chopili bolševici. Soudruzi po válce nejprve vyhnali rod Lobkowitzů, za nichž bylo Jezeří významným kulturním a společenským centrem a do zámku povolali armádu, načež ho po pár letech zanechali svému osudu, neboť se předpokládalo, že stejně dříve či později skončí pod lopatky velkorypadel uhelného dolu.

 Přestože těžba uhlí dala zaniknout Dřínovskému jezeru, nad nímž se zámek vyjímal (odtud Jezeří) a mnoha dalším lidským sídlům, Jezeří se kupodivu podařilo přežít, byť ve stavu žalostném. Obrovský park s jezerem vzal za své a budova zámku byla natolik zdevastována, že si na jeji obnovu po revoluci netroufali ani Lobkowitzové, kteří ho poté co jim připadl v rámci restitučního řízení prodali zpět státu za symbolickou jednu korunu. A přestože se už mnoho věcí podařilo vylepšit, a dokonce část areálu otevřít veřejnosti, celková obnova tohoto monumentálního objektu s 240 místnostmi potrvá několik desetiletí.                              Fotogalerie Jezeří - zámek u Horního Jiřetína

Tři předválečné pohledy - Schloss Eisenberg

    

Zippel anóbrž Čepel

Potok Čepel, dříve Zippel nebo také Ziple či Klenečský potok pramení se na bývalém panství Roudnickém na pěkné, rozlehlé planině okolo Řípu jihovýchodně u vsi Vodochod. Sprvu teče k severu, zvlažuje vsi Vodochody a Straškov, kroutí se pak k severovýchodu, pojímá potůček od Vraškova přicházející, teče přes Kleneč, Podlusky, Chvalín a Novou Ves, konečně v Doksanech pod býv. klášterním mlýnem do Ohře padá.       

František Beneš, c. k. konservator

Tekutý kapřík 2014

Již tradiční vánoční akce "Tekutý kapřík" se letos zúčastnil poněkud nižší počet účastníků než bylo zvykem v posledních letech a navíc "haprovala" kulturní část programu. Obvyklý cíl - doksanský park je totiž v současnosti znovu znepřístupněn návštevníkům a oproti jiným rokům byl letos nedobytný i kostel.  A tak se největším šlágrem této štědrodenní  vyvětrávací akce stal Staropramen 13st. a Jóžinova alpská klobásovka.

Sraz u křížku

Dolánky - kostel sv.Jiljí

DOLÁNKY /Litoměřice/ - Umělecké památky Čech - Academia Praha 1977
- fotografie pořízeny v prosinci 2002 - fotogalerie zde

Na obrázku fara, v pozadí kostel sv. Jiljí a napravo zvonice u kostela

Vesnice starobylého původu pod severozáp. svahem vrchu Skála sev. od Doksan, na pravém břehu Ohře; pův. jméno Dolany připom. r. 1290 a poč. 14. stol. také v českém dodatku zakládací listiny litoměřické kapituly z r. 1037. Náves ulicová, na již. straně návrší s kostelem na hřbitovem, farou a zvonici, kam vede dlouhé schodiště. DOMY; Čp. 21- empír., do dvora klenutá brána s pilastry. trojúhelníkovým štítkem a "sluncovými" vraty; čp. 22 - seces. štít. průčelí se štuk. doplňky ornamentál. i figurálními.

Česká mše vánoční v Doksanech

Malá ukázka z České mše vánoční - Doksany 20.12.2014

a navíc pár koled

...doporučuji přehrát v HD rozlišení

Brozany - srovnávací fotografie

Hned první fotka se mi trochu nepovedla, vynechal jsem levou stranu, což brzy opravím. 

Dříve dominantní poštu dnes kromě dopravního značení cloní lípa s pomníkem padlých a starobylá tvrz se na svém vršku přetlačuje o místo s rodinným domem, který navíc brání výhledu na větší část Brozan. Stejně nevábně působí i jakési betonové monstrum ve svahu pod domem. Starý dům na náměstí nahradily za éry socialismu budovy nákupního a zdravotního střediska. 

Budova dnešního archívu se za více jak sto let příliš nezměnila, podobně jako statek Syrových, který sice jako většina vesnických usedlostí přišel o klenutou bránu, ale jinak si je stále podobný.

Tuto fotku uvádím jen pro úplnost. Jak patrno původní obrázek byl pořízen z druhé strany budovy mlýna, kam nemám přístup. I tak je vidět, jak zprvu dřevěný objekt mlýnského náhonu nahradila zděná budova dnešní elektrárny.

pokračování příště

Brozany nad Ohří - historie městyse

Tento materiál jsem si vypůjčil z dokumentu "Strategický rozvojový plán městyse Brozany nad Ohří - revize", který podepsán samotným starostou je volně dostupný na netu. Jak jsem doma při četbě zjistil, pan starosta nebo úředníci obecního úřadu si tento text pro změnu vypůjčili z knihy pana Pavla Toufara - Tajemnou českou krajinou, nakl. REGIA 2001, kterou mám náhodou doma. Ač je přepis doslovný, historii nikdo zřejmě nepřikládá zvláštní význam, neboť se nepřišlo na to, že v textu je na několika místech změněno jméno obce Brozany za Břežany(zřejmě vlivem automat. oprav po OCR) :-)) "Kdo by to čet, že jo?" Nicméně, ze mě známých popisů dějů historických na téma Brozany se mi zdá tento poměrně jednoduchý a jasný a proto ho zde uvádím.