Židovský hřbitov Budyně nad Ohří

Nejstarší židovské osídlení Budyně nad Ohří je doloženo od první poloviny 16. století. V roce 1638 čítala místní komunita 11 rodin, v roce 1724 již 22 rodin (104 osob), v roce 1783 celkem 34 rodin, v roce 1880 se jednalo o 113 osob a v roce 1930 (při sčítání lidu) o 39 osob. Ve městě existovalo ghetto, které se nacházelo severně od náměstí. Založeno bylo již v 16. století a dodnes se dochovala část domů v přestavbách. Asi 200 metrů od náměstí se v Ostrovní ulici nachází synagoga. Původně dřevěná synagoga byla v první polovině 19. století přestavěna ve zděnou pozdně klasicistní budovu s pozdně rokokovým průčelím. Činná byla do druhé světové války, dnes slouží jako skladiště a je kulturní památkou.

Více fotografií na Židovský hřbitov Budyně n.O.

Židovské hřbitovy v Budyni existovaly dva. Starý hřbitov se nacházel u městských hradeb při severozápadní baště. V roce 1787 byl uzavřen a postupně zlikvidován. Novější hřbitov se nachází zhruba kilometr jihovýchodně od centra města Budyně nad Ohří, a to v poli, napravo od silnice do Vrbky. Založen byl zhruba v roce 1785 a rozkládá se na celkové ploše 2910 m2.  Čítá asi 200 náhrobků, přičemž nejstarší dochovaný pochází z roku 1798 (jiný zdroj uvádí náhrobek z roku 1764, přenesený ze starého hřbitova). Poslední pohřeb zde proběhl patrně v roce 1938. Součástí hřbitova je i novorománská obřadní síň z druhé poloviny 19. století.  V interiéru stavby se dochovaly zbytky iluzivní výmalby.

Hřbitov ohraničuje vysoká kamenná zeď a je uzamčen.  Rovněž k němu nevede žádná cesta. V roce 2002 započala jeho rekonstrukce.                                             (Wikipedia)

Hřbitov židovský nacházel se od dávna na valech za hradební zdi okolo nynější bašty, kde ještě na počátku tohoto století pomníky židovské se nalézaly. Všemocný toho času radní Alois Reiter, nechal tyto pomníky vyzvednouti a užil jich za dlažební kámen do pivovaru. Jiné kameny s nápisy židovskými zasazené do zdi ve valech, roznesli  vůkolní domkáři  na stavbu svých chlévků v létech padesátých, tak že nezůstala jediná památka připamatujíci na věčný mír a pokoj toho místa. Jediné jméno na „Židovském krchově" se zachovalo. Hřbitov tento zrušen byl na rozkaz císaře Josefa II. r. 1787.

Již r. 1785. byli židé na radnici svoláni, aby si vyhledali místo pro nový hřbitov, že starý přijiti má ku kasírováni. Koupili si tudíž židé kus před časem vypuštěného „Matkobožského" rybníku, kde založili hřbitov nový. Nejstarší náhrobek na tomto novém hřbitově pochází z r. 1798. a pochována tam byla Barbora Breidlová, dcera Itziga z Libochovic.       

(Antonín Janda - Dějiny města Budyně nad Ohří, 1892)